Čís. 15559.

Soudy nemohou přezkoumávati po stránce věcné disciplinární nálezy vydané proti obecním úředníkům (ustanoveným u obce podle předpisů vl. nař. čís. 113/26 Sb. z. a n.).
Vládní komisař jest oprávněn k vydání propouštěcího nálezu.
(Rozh. ze dne 24. října 1936, Rv I 2090/36.)
Srovnej: Sb. n. s. čís. 2670, 5911, 4690, 6494, 14691.
Žalobce přednesl, že byl zaměstnán u žalované obce ve služebním postavení podle vl. nař. čís. 113/26 Sb. z. a n. a že byl ze služeb obce propuštěn vládním komisařem na základě kusého a zmatečného disciplinárního řízení. Tvrdě proto, že jeho služební poměr nadále trvá, domáhá se na žalované obci zaplacení dlužného služebního platu. Prvý soud žalobu zamítl, odvolací soud jí částečně vyhověl vycházeje z právního názoru, že může disciplinární nález resp. rozhodnutí vládního komisaře učiněné na základě provedeného disciplinárního řízení přezkoumávati i věcně.
Nejvyšší soud nevyhověv dovolání, uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Podle vlastního svého přednesu byl žalobce ustanoven podle vl. nařízení č. 113/26 Sb. z. a n. Proto jest jeho služební poměr posuzovati podle ustanovení tohoto nařízení. Vstoupiv do služeb žalovaného města podle tohoto nařízení podrobil se již tímto vstupem také ustanovením tohoto nařízení, upravujícím řízení při disciplinárních trestech podle § 49 cit. nař., a dále i ustanovením o suspensi a o disciplinárním propuštění (§§ 51 a 52 cit. nař.). O tom, co pokládati sluší za dostatečný důvod k propuštění zaměstnance, rozhodují výhradně na základě uvedených ustanovení s hlediska hmotného práva obecní orgány k tomu povolané a jim nadřízené úřady správní, nikoli však soudy. Nález propouštěcí jest totiž pokládati za úkon veřejnoprávní moci, obci příslušející. Takovýmto nálezem je tedy soud vázán při posuzování jeho po stránce hmotné a nelze mu prováděti důkazy o tom, zda žalobce skutečně se prohřešil proti služebním povinnostem. Toliko, pokud jde o stránku formální, lze nález přezkoumati, totiž byly-li zachovány formální náležitosti pro provedení disciplinárního řízení platné (§ 49) (srov. rozh. č. 11895, obdobně i rozh. č. 2630, 5911, 4690 Sb. n. s.). Podle zjištění nižších soudů byl žalobce obeslán k výslechu a byl také po sdělení mu četnického oznámení podrobně o obsahu jeho vyslechnut vyšetřujícím komisařem, podal též svým obhájcem písemné vyjádření o skutcích za vinu mu daných, byli i další svědci slyšeni a podle výsledků celého disciplinárního řízení byl pak nálezem vládního komisaře propuštěn a nález žalobci doručen. Dovolací soud schvaluje právní názor, že slova v § 49, odst. 3 cit. nař. »o ústním jednání se sepíše protokol« naznačují jen, že o výslechu jednotlivých osob za vyšetřování, jež se koná ústně (§ 49, odst. 2 cit. nař.), má býti sepsán protokol. Vládní komisař byl v tomto případě oprávněn k vydání propouštěcího nálezu, ježto šlo jen o opatření běžné správy bez zásahu do majetkového stavu obce a jeho podstaty (obdobně rozh. č. 6494 Sb. n. s.). Je-li tomu tak, stalo se propuštění dovolatele formálně bezvadně a jest proto i soud jím vázán.

Citace:

Čís. 15559.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1029-1030.