NPD documents search: Váž. tr., 13 (1931)

Čís. 4326.

S hlediska § 530 tr. zák. stačí, byl-li návrh na stíhání pro soukromožalobní trestný čin učiněn ve lhůtě u trestního soudu, aniž je třeba, by to byl příslušný okresní soud (§§ 46, 451 tr. ř.).
Snížení trestu podle poslední věty § 530 tr. zák.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1931, Zm I 754/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 12. června 1930, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem proti bezpečnosti cti podle § 491 tr. zák. snížil však obžalovanému ve smyslu § 530 tr. zák. přisouzený trest na peněžitou pokutu 40 (čtyřiceti) Kč, na jejíž místo nastupuje v případě nedobytnosti trest vězení v trvání 24 hodin.
Důvody:
Zmateční stížnost obžalovaného uplatňuje číselně důvody zmatečnosti čís. 9 b) a c) § 281 tr. ř. Zmatek podle čís. 9 c) § 281 tr. ř. shledává stížnost v tom, že. tu není vůbec soukromé obžaloby, ana nebyla vznesena před příslušným okresním soudem a an soukromý obžalobce nikdy neuvedl, že vznáší soukromou obžalobu, nýbrž prý jen prohlásil před vyšetřujícím soudcem, tudíž před úřadem nepříslušným k přijímání soukromých obžalob, že žádá: potrestání stěžovatelovo, čímž neprohlásil nic jiného, než co prohlašuje každý soukromý účastník v trestním řízení, aniž se stal soukromým obžalobcem. Stížnost přehlíží, že soukromý obžalobce prohlásil při svém výslechu u vyšetřujícího soudce výslovně, že žádá v každém případě potrestání obviněného pro urážku na cti, a že stačí, byl-li návrh na stíhání pro soukromožalobní trestný čin učiněn ve lhůtě § 530 tr. zák. u trestního soudu, aniž třeba, by to byl příslušný okresní soud (§§ 46, 451 tr. ř.). Zmatek podle čís. 9 b) § 281 tr. ř. neprovádí stížnost po zákonu, neprovádějíc jej na základě rozsudkových zjištění, jichž v dotčených směrech není. Nehledíc k tomu, odporuje spisům výtka, že trestný čin je považovati za promlčený, an soukromý obžalobce, nepodav do 42 dní, co nabyl o činu vědomosti (6. ledna 1930), soukromou obžalobu, prohlásil teprve dne 20. února 1930 před vyšetřujícím soudcem, že žádá potrestání stěžovatelovo, aniž prohlásil, že to žádá jako soukromý obžalobce. Jak již při důvodu zmatku čís. 9 c) § 281 tr. ř. uvedeno, stačí návrh soukromého obžalobce u soudu (§§ 46, 451) a návrh ten nebyl u soudu učiněn teprve dne 20. února 1930, jak stěžovatel tvrdí, nýbrž již dne 24. ledna 1930, tudíž v zákonné lhůtě § 530 tr. zák. Bylo tudíž zmateční stížnost zamítnouti z části jako bez¬ důvodnou, z části jako po zákonu tedy vůbec neprovedenou. Jelikož však soukromý obžalobce odvolal po vynesení rozsudku nalézacím soudem žádost za potrestání obžalovaného, bylo podle § 530 tr. zák. trest obžalovanému uložený přiměřeně snížiti.

Citace:

Čís. 4326. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 566-567.