Čís. 2264.


Změněna-li veřejná společnost ve firmu kupce jednotlivce, dlužno opověděti nové znamenání firmy.
(Rozh. ze dne 13. února 1923, R I 83/23.)
Pro vystoupení Františka Z-a z firmy J., veřejné společnosti František a Anna Z-ovi, žádala firma J. (Anna Z-ová) za změnu zápisu firmy. Rejstříkový soud vrátil jí žádost, by vykázáno bylo nové, soudně nebo notářsky ověřené znamenání firmy, neboť po vystoupení veřejného společníka Františka Z-a jde o firmu kupce jednotlivce, která, jak plyne z čl. 15 a 19 obch. zák., majitelem výlučně se znamená vlastnoručním vypsáním plného jejího znění bez předchozího napsání osobou třetí a bez užívání razítka, čemuž navržené znamenání firmy odporuje, pročež je připustiti nelze a novým, předpisům čl. 15 a 19 obch. zák. odpovídajícím znamenáním nahraditi sluší. Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: Rekurenti přehlížejí, že napadeným usnesením žádá rejstříkový soud, aby Anna Z-ová, která po vystoupení Františka Z-a jest jedinou majitelkou firmy, předložila nové znamenání firmy a že tedy není dotčeno tím nikterak její právo, původní firmu dále vésti; proto také jsou vratkými veškeré závěry, které rekurenti odvozují z ustanovení čl. 24 obch. zák., zřejmě směšujíce vedení další staré firmy a znamenání firmy, což arciť jsou pojmy naprosto se různící, které ztotožňovati nelze. Po vystoupení Františka Z-a z firmy jest Anna Z-ová ovšem kupcem jednotlivcem a jako taková nemůže jinak firmu znamenati, leč vlastnoručním vypsáním celého znění firmy (čl. 19 obch. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu, poukázav k důvodům napadeného usnesení, jež neodporují čl. 15, 16, 17, 19 a 24 obch. zák., takže tu není předpokladu pro přípustnost dovolacího rekursu ve smyslu §u 16 nesp. řízení.
Citace:
Čís. 3483. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 217-218.