Všehrd. List československých právníků, 13 (1932). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 352 + VIII s.
Authors:

Glosy a aktuality.


Vyhledávací zásada v opravném řízení rozlukovém.


Vyhledávací zásada platná v rozlukovém řízení podle § 10 nař. min. sprav. č. 283/1897 ř. z. se projevuje v opravném řízení jednak přípustností novot v určitých směrech, jednak tím, že opravné stolice, zejména i dovolací soud, jsou oprávněny přezkoumati skutkovou stránku sporu i s jiných hledisek, než-li s hlediska vadnosti odvolacího řízení (§ 503 č. 2 c. ř. s.) a rozporu se spisy (§ 503 č. 3 c. ř. s.). Základem prakse našeho nejvyššího soudu o přípustnosti novot je rozh. č. 1626 Sb. n. s., v němž byl vysloven zcela všeobecně právní názor, že v řízení o rozluku a neplatnost manželství pro soukromoprávní překážky připouštějí se v opravném řízení novoty bez ohledu na předpis § 482 c. ř. s., pokud se vztahují k důvodu neplatnosti nebo rozluky, jenž byl uplatňován v první stolici. Podle tohoto rozhodnutí však platí zákaz novot pro otázku viny na rozluce. Stejně všeobecně bylo v rozh. č. 11 348 Sb. n. s. vysloveno, že v rozlukovém řízení jsou i opravné stolice oprávněny podle volného uvážení samostatně posouditi, zda důkazy provedenými v první stolici jsou odůvodněna zjištění rozhodná pro posouzení sporu i bez provedení nových, v opravných stolicích nabízených důkazů, vztahujících se na uplatňované rozlukové důvody (hodnocení důkazů). Zásady vyslovené v rozh. 1626 a 11 348 Sb. n. s. byly v novější a poslední judikatuře nejvyššího soudu podstatně omezeny, pokud se týče vymezeny. Tak bylo v rozh. č. 14192 Sb. n. s. vysloveno, že v rozlukovém řízení neplatí zákaz novot v opravném řízení, jde-li o zjištění, zda uplatňovaný a nižšími stolicemi uznaný rozlukový důvod je opodstatněn. Zákaz novot však platí, uplatňují-li se nové skutečnosti, jimiž má býti rozlukový důvod dokazován. Lze tedy uváděti novoty jen v odvolání a v dovolání proti rozsudku, jímž bylo uznáno na rozluku manželství. Tento právní názor se opírá o ustanovení § 10 uved. nař. min., v němž je sice vy- sloveno, aby uplatňované důvody byly přísně zkoumány, mimo to však též, aby platné manželství bylo vzato proti každému svévolnému odporu z úřední moci v ochranu. Vyhledávací zásada v rozlukovém řízení nemá proto dopomáhati k rozluce. Z téhož důvodu byla přípustnost výtky hodnocení důkazů v řízení dovolacím omezena jen na ony spory, v nichž byla odvolacím soudem vyslovena rozluka manželství (srovn. rozh. 17 570 Sb. n. s.).
Frant. Bauer.

Citace:
JINDŘICH, X.. Vývoj krise ve Francii. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 7., s. 254-254.