NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 12721.

Samospráva obecní. — Řízení správní: * Pokud tomu není na závadu zásada koncentrační, může strana v odvolání proti instančnímu rozhodnutí druhé stolice uplatňovati i takové námitky skutkového a právního rázu, kterých v odvolání proti rozhodnutí první stolice — Č. 12721 —
nevznesla, a to i tehdy, když druhá stolice svým výrokem nedala k nim podnětu. (In concreto řízení o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí, námitka promlčení.)
(Nález z 14. ledna 1937 č. 17316/36.)
Prejudikatura: Boh. A 12343/36 a 12251/36.
Věc: Jan L. v Radu proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 31. května 1933 o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje z části pro nezákonnost, z části pro vadnost řízení.
Důvody: Platebními rozkazy obce Radu z 26. ledna 1931 byla st-li předepsána dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí. K odvolání st-lovu rozhodnutím ze 17. února 1931 snížilo obec. zastupitelstvo, hledíc na nepříznivou hmotnou situaci strany, předepsanou dávku na polovici. Toto rozhodnutí bylo však k odvolání obvodního notáře rozhodnutím okr. úřadu ze 14. října 1931 zrušeno jako nezákonné, a to proto, že dávková pravidla nedávají obec. zastupitelstvu právo vyměřenou dávku z důvodu obec. zastupitelstvem uvedeného snížiti. Z tohoto rozhodnutí podal st-l odvolání, ve kterém brojil proti rozhodnutí okr. úřadu a namítal jednak, že právo vyměřiti dávku je vůbec promlčeno, jednak že tu není žádného přírůstku hodnoty. Toto odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti uvážil nss takto:
Nař. rozhodnutí je založeno na právním stanovisku, že námitka promlčení dávky nemá v daném případě místa, ježto je takovou novotou, která pozměňuje původní petit (návrh) strany v rámci základního odvolání konstruovaný a nebyla uplatňována v prvém odvolání podaném proti platebnímu rozkazu k obec. zastupitelstvu. Tento svůj názor opírá žal. úřad o §§ 19 a 79 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. Naproti tomu stížnost vytýká nezákonnost z důvodu, že není takového předpisu, který by v daném případě zakazoval uplatňovati nova během řízení odvolacího. Stížnost uznal nss důvodnou.
Ustanovení § 19 správ. řádu č. 8/1928 Sb. nemůže se žal. úřad s úspěchem dovolávati již proto, že předpisů tohoto paragrafu nelze — jak žal. úřad míní — používati na odvolání k obec. zastupitelstvu, neboť předpisy správ. řádu č. 8/1928 Sb. platí pouze pro řízení před úřady v § 1 správ. řádu jmenovanými, k nimž však obec. zastupitelstvo nepatří.
Avšak ani předpisu § 79 správ. řádu nemůže se žal. úřad pro své stanovisko právem dovolávati. Podle § 79 správ. řádu má úřad, byly-li v odvolání uvedeny nové skutečnosti nebo navrženy nové důkazy, o tom, pokud nejsou novoty vůbec vyloučeny, ihned vyrozuměti odvolatelovy odpůrce a dáti jim příležitost, aby se vyjádřili. Již z tohoto předpisu se jasně podává zásadní přípustnost novot i v řízení odvolacím. Přípustnost novot plyne také zřejmě z § 81 správ. řádu, z něhož patrno, že správní řízení činí zpravidla od zahájení až do rozhodnutí konečné administrativní stolice jednotný celek a že tu platí zásadně úplná devoluce rozhodování na úřad vyšší opravným prostředkem dovolaný. Z této zásady pak plyne, že strana — pokud tomu ovšem nevadí zásada koncentrační, pro to které řízení snad platná, — jest oprávněna v řízení opravném před vyšší stolicí uváděti nové skutečnosti a nové důkazy a svůj nárok opírati o nové důvody, nemohouc býti nikdy prekludována jen proto, že jich nepřednesla již v řízení před nižší stolicí. Odvolací stolice nepřezkoumává totiž ve smyslu § 81 správ. řádu jen zákonitost nař. výměru, nýbrž rozhoduje zpravidla o celé věci nově a samostatně v rámci odvolání. Mýlí se tudíž žal. úřad, má-li v nař. rozhodnutí za to, že by v případě uplatňování novot šlo o rozhodnutí per saltum pominutím prvé stolice odvolací. Že by pak námitka promlčení byla, jak žal. úřad míní, nepřípustnou novotou proto, že by změnila původní předmět odvolacího řízení, nelze uznati, neboť námitkou promlčení popírá st-l právě tak jako ostatními námitkami správnost předpisu dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Je sice pravda, že podle § 79 správ. řádu vztahuje se přípustnost novot jen na případy, pokud novoty nejsou vůbec vyloučeny. Zákaz novot může se tedy vyvozovati jedině z předpisů o zásadě koncentrační. Leč o takový případ v konkrétním sporu nešlo, neboť žal. úřad neodmítl námitku promlčení z důvodu, že by tato novota byla vůbec zvláštním předpisem vyloučena, neboť třebas žal. úřad na jednom místě důvodů vyslovuje, že promlčení mělo býti jako výhoda ve smyslu § 16 odst. 2 dávk. prav. uplatňována již v přiznání, přece z této okolnosti nevyvozuje žádných důsledků a neodmítá námitku promlčení z důvodů prekluse, nýbrž odmítá ji proto, že jde o podstatnou změnu původního odvolacího návrhu, tedy novotu podle § 79 správ. řádu vyloučenou. Leč tento názor žal. úřadu není podle úvah shora uvedených ve shodě se zákonem a bylo proto nař. rozhodnutí v tomto bodě zrušiti podle § 7 zákona o ss, aniž bylo se soudu zabývati námitkou, že žal. úřad byl povinen vzíti na promlčení dávky zřetel i bez námitky ex offo.
Stížnost namítá dále jako vadu řízení, že žal. úřad nezabýval se v nař. rozhodnutí námitkou odvolání, že dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí nemá vůbec místa, ježto tu není žádného přírůstku hodnoty. I tuto námitku musil nss uznati důvodnou. Žal. úřad se shora uvedenou námitkou v odvolání výslovně vznesenou vůbec nezabýval a neuvedl ani důvodů, proč k námitce té nepřihlíží, takže z rozhodnutí jeho není vůbec zřejmo, jaké stanovisko žal. úřad k námitce té zaujímá, zda ji pokládá rovněž za nepřípustnou novotu, resp. za změnu původního petitu, či za bezdůvodnou z meritorních důvodů. Tato okolnost ztížila pak st-li obranu před nss a znemožnila tomuto soudu, aby mohl v tom směru přezkoumati zákonitost nař. rozhodnutí. V tom spočívá podstatná vada řízení.

Citace:

č. 12721. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 179-181.