Č. 3324.

Ochrana nájemníků. — Policejní právo trestní: * O přestupcích zák. z 8. dubna 1920 č. 275 Sb. rozhoduje na Slovensku v třetí stolici ministr vnitra (§1, posl. odst. uh. trest. řádu polic.).
(Nález ze dne 5. března 1924 č. 3827). Věc: Josef Ch. v Bratislavě proti ministerstvu sociální péče o přestupek zákona o ochraně nájemníků.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem policejního soudce policejního ředitelství v Bratislavě ze 14. června 1921 byli obuvník Vital N. a uzenáři Josef Ch. a Václav F. v Bratislavě uznáni vinnými, že prvější žádal a přijal 70000 K od Ch. a F. jako odstupné za postoupení svého obuvnického krámu a že tito nabízeli a vyplatili prvějšímu 70000 K jako odstupné za postoupení téhož obuvnického krámu, že tudíž uzavřeli zapovězené právní jednání, kterým jednak Ch. a F. poskytovali a N. dával sobě poskytovati peníze za postoupení obuvnického krámu.
Tím prý se dopustili přestupku dle §§ 29 a 14 zák. z 8. dubna 1920
č. 275 Sb. a byli odsouzeni každý na 14 dní uzavření a 5000 K peněžité
pokuty, při nedobytnosti na další 5 1/2 měsíční uzamčení.
Rozsudek tento byl instančně potvrzen, v poslední instanci nař. rozsudkem min. soc. péče z 30. října 1922, a to pokud jde o Josefa Ch. s odůvodněním, že trestným jest sice v první řadě pronajímatel, ale ježto k pronájmu potřebí jest smlouvy, tedy právního jednání dvojstranného, jest trestným jako spoluvinník také nájemník, který odstupné v nedovolené výši pronajimateli nabídne a zaplatí.
St-l Josef Ch. béře rozhodnutí toto v odpor pro nezákonnost a vadnost řízení.
Maje rozhodnouti o této stížnosti, musel nss nejprve z povinnosti úřední zkoumati, zda nař. rozhodnutí bylo vydáno žal. úřadem v mezích jeho úřední příslušnosti; v tomto směru dospěl nss k tomuto závěru:
Podle § 1 uh. tr. polic, řádu (nař. býv. uh. min. vnitra a býv. uh. min. sprav. č. 65000 ex 1909) přísluší rozhodovati v záležitostech přestupkových, jichž stíhání jest přikázáno úřadům správním, v III. stolici příslušnému ministrovi; posledním odstavcem téhož § se pak stanoví, že v oněch trestních záležitostech, jichž rozhodování v III. stolici není výslovně přikázáno min. jinému, rozhoduje v III. stolici ministr vnitra.
Zák. z 8. dubna 1920 č. 275 Sb., který, pokud jde o kompetenci k rozhodování v záležitostech přestupků stíhatelných podle tohoto zákona, má vůbec toliko předpis o úřadech I. stolice, neobsahuje výslovného ustanovení, že v těchto záležitostech přestupkových rozhoduje v III. stolici min. soc. péče; takovýto předpis nelze shledati ani v ustanovení § 35 cit. zák., kdež se ustanovuje, že tento zákon náleží provésti min. soc. péče ve shodě s ministry práv a financí.
Není-li však v cit. zákoně kompetence v III. stolici v uvedených věcech výslovně přikázána min. soc. péče, pak jest podle § 1 cit. uh. polic. tr. řádu jedině min. vnitra příslušným rozhodovati v III. stolici.
Podle toho osvojilo si min. soc. péče v daném případě příslušnost, která mu nenáleží, a jest jeho výrok aktem zmatečným; bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost, aniž se nss mohl zabývati věcnou jeho stránkou.

Citace:

č. 3324. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 739-740.