Čís. 17512.


Užívá-li soutěžitel ve styku zákaznickém označení »Oxygena« a je-li v obchodním styku znám pod tímto označením, jež jest součástí jeho firmy a jež se v kruzích zákaznických již vžilo, jedná po případě v rozporu s předpisem § 11 (1) zák. proti nek. soutěži druhý soutěžitel, jenž napotom volí firemní název, jehož součástí jest slovo »Oxygen«.
(Rozh. ze dne 13. prosince 1939, Rv II 425/39.)
Žalující provozuje od roku 1925 jako veřejná obchodní společnost pod jménem S. a Sch. »Oxygena« výrobu a zužitkování stlačených a rozpuštěných plynů pro živnostenské účely. Hlavní výrobou jest výroba kyslíku. Podle jejího přednesu ve styku se zákazníky užívá názvu »Oxygena« bez dalšího firemního označení již po dobu delší desíti let a jest mezi zákaznictvem všeobecně tak označována. Žalovaná firma, ač věděla, že žalující strana jest v obchodním styku známa pod označením »Oxygena«, dala si v roce 1937 název »Oxygen«, továrna na kyslík a označení »Oxygen« užívá ve styku se zákaznictvem. Toto označení jest takové, že mohou lehce vzniknouti v obchodním světě a ve styku se zákazníky záměny se žalující stranou, neboť »Oxygen« jest téměř totožné označení firmy »Oxygena«, kterého žalující strana užívá po právu déle než 10 let. Označování tímto názvem vede také skutečně k záměnám s firmou žalující. Toto jednání žalované strany jest v rozporu s dobrými mravy soutěže a způsobilé žalující poškoditi. Slovo »Oxygen« není totožné s českým výrazem kyslík, nýbrž jest názvem fantastickým, tak jako název »Oxygena«. Užívá-li tudíž žalovaná strana fantastického jména »Oxygen«, zasahuje tím ve smyslu zákona o nekalé soutěži, poněvadž může vzejíti záměna. Žalující se proto domáhá výroku, že žalovaná jest povinna zdržeti se označení své firmy názvem »Oxygen«. Nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Zažalovaný název »Oxygen« je součástí firemního znění podniku strany žalované. Žalující strana má ve svém firemním znění podobné označení »Oxygena« a toto její označení se vžilo u jejích zákazníků jako zkrácené označení firmy jejího podniku a je také používáno a to po dobu delší sedmi let. Žalovaná strana počala označovati svůj podnik slovem »Oxygen« teprve od roku 1937. Je tedy správný úsudek prvého soudu, že žalující strana má právo přednosti při používání oné firemní zkratky před stranou žalovanou. Nemůže býti pochyby, že mezi oběma podniky takto označenými může vzejíti záměna u zákazníků, ježto jest počítati se zákazníky průměrnými. Je sice pravda, že plné znění firem obou podniků stran je od sebe dostatečně rozlišeno, avšak používání zkratek firemních je v přirozenosti zákazníků a jejich snaze vybírati z delšího znění firemního jednotlivá slova a užívati jich jako označení podniku. Má proto žalující strana právo i na ochranu takové zkratky, když prokázala, že jí skutečně používá a když má před žalovanou stranou nárok na přednost v tomto používání. K označení svojí firmy mohla pak žalující strana použíti jakéhokoliv znění (jež se jinak nepříčí ustanovení obchodního zákona anebo živnostenského řádu). Nemusila, jak tvrdí odvolatel, počítati s tím, že snad později jiný podnik si zvolí stejné anebo podobné označení, nýbrž bylo naopak věcí žalované strany, aby dbala nabytých práv žalující strany a volila znění svojí později vzniklé firmy tak, aby se nedostala do rozporu s předpisy zákona o nekalé soutěži. Proto není strana žalovaná oprávněna používati k označení svého podniku jako firemního znění slova, které je podobné označení firmy strany žalující a které by nejen mohlo vésti, ale které ve skutečnosti i vedlo k záměně mezi oběma podniky. Jestliže obě strany jsou soutěžitelé, vyrábějící a prodávající zboží téhož druhu (kyslík) a ve styku zákaznickém záměna mohla a může vzejíti, bylo žalobě právem vyhověno a to nejen podle §§ 11, 15 zák. o nek. soutěži, nýbrž i podle § 1 cit. zákona, neboť není pochyby, že jednání žalované strany zjištěné prvým soudem se tak příčí dobrým mravům soutěže.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
»Nesejde na tom, zda výraz »Oxygen« jest vědecký a mezinárodně vžitý výraz, užívaný v nejširších vrstvách pro kyslík, když jde o žalobu podle § 11, odst. 1 zákona proti nekalé soutěži, jíž se žalobkyně domáhá, aby se dovolatelka zdržela označení své firmy názvem »Oxygen«. Tu jest rozhodné, že podle zjištění užívala žalobkyně, dříve než dovolatelka začala užívati výrazu »Oxygen«, k označení svého podniku výrazu »Oxygena«, jenž jest součástí její firmy, a že se toto zkrácené označení jejího podniku u zákazníků již vžilo, aniž bylo zjištěno, že by tak učinila po právu. Proto nelze přisvědčiti dovolatelce, že žalobkyně měla voliti jiný obrat nebo jiné označení, odchylné od označení podle mínění dovolatelky druhového, aby prý tak mohla obhájiti svoji posici. Bylo naopak povinností dovolatelky, aby dbala toho, že žalobkyně užívala po právu k označení podniku již dříve výrazu »Oxygena«, které se nadto mezi jejími zákazníky již vžilo; bylo proto na žalované, aby označení svého podniku upravila tak, aby mezi zákaznictvem nemohlo vzniknouti nebezpečí záměny obou podniků. Že zde možnost záměny jest, uznaly správně nižší soudy. Při tom není bezvýznamné, že oba podniky soutěžitelsky vystupují tak, že se kruhy zákaznické také místně dotýkají nebo postupují. Průměrnému zákazníku utkví totiž v paměti, pokud se týče bude pozornost jeho upoutána slovem »Oxygena« nebo »Oxygen«, aniž se bude zpravidla ještě starati o celé firemní znění stran. Slova Oxygen a Oxygena jsou pak tak souznačná, že tu zejména vzhledem ke stejnému předmětu výroby u obou podniků zajisté dlužno připustiti možnost záměny, jež dostačí k naplnění skutkové podstaty § 11, odst. 1 zákona proti nekalé soutěži; vedle toho bylo zjištěno, že tu k záměně podniku v kruhu zákazníků skutečně docházelo. V jednání dovolatelčině jest proto dána skutková podstata §11, odst. 1 zákona proti nekalé soutěži.
Citace:
Č. 2353. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 398-400.