NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 2141.

Nemůže-li býti obžalovanému obžaloba v tuzemsku doručena, jest postupovati podle §u 421 tr. ř., nikoliv provésti doručení obžaloby cizozemskou právní pomocí.
(Rozh. ze dne 16. října 1925, Zm I 647/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústními líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem:
Dožádáním vyšetřujícího soudce v Hradci Králové ze dne 2. března 1925 na úřední soud v Löwenbergu v Prusku o doručení obžalovacího spisu státního zastupitelství v Hradci Králové Rudolfu M-ovi pro zločin podvodu podle §§ů 197, 200, 203 tr. zák. porušen byl zákon v ustanovení §u 421 tr. ř. a zákon ze dne 23. července 1919, čís. 449 sb. z. a n. Usnesení vrchního zemského soudu v Praze ze dne 10. dubna 1925, kterým byla obžaloba připuštěna, i rozsudek krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. června 1925, se zrušují a soudu tomu se ukládá, by dále podle předpisu §u 421 tr. ř. jednal. Odvolání Rudolfa M-а proti uvedenému rozsudku stává se bezpředmětným.
Důvody:
Proti čsl. příslušníku Rudolfu M-ovi, rolníku v M. v Prusku, podána byla po trestním vyhledávání u krajského soudu v Hradci Králové státním zastupitelstvím obžaloba ze dne 24. února 1925 pro zločin podvodu podle §u 197, 200, 203 tr. zák. Obžaloba nemohla býti obviněnému v tuzemsku doručena, jelikož bydlí v M. v Prusku. Přípisem vyšetřujícího soudce v Hradci Králové ze dne 2. března 1925 byl úřední soud v Löwenbergu v Prusku dožádán o doručení obžaloby, kteréž doručení dne 21. března 1925 provedl. Obviněný podal na to proti obžalobě u okresního soudu v Hradci Králové námitky, které byly postoupeny krajskému soudu tamtéž a předloženy vrchnímu zemskému soudu v Praze. Ten usnesením ze dne 10. dubna 1925 obžalobu připustil, načež krajský soud v Hradci Králové ustanovil hlavní přelíčení na den 17. června 1925 a předvolal k němu obviněného úředním soudem v Löwenbergu. K hlavnímu přelíčení obžalovaný se nedostavil, načež přelíčení konáno dne 17. června 1925 podle §u 427 tr. ř. v jeho nepřítomnosti a vynesen odsuzující rozsudek ze dne 17. června 1925, který byl obžalovanému úředním soudem v Löwenbergu doručen dne 8. července 1925. Proti tomu rozsudku ohlásil Rudolf M. dne 14. července 1925 telefonicky odvolání, které dne 17. července 1925 provedl; v něm napadá rozsudek z důvodů věcných zároveň tvrdě, že se k přelíčení nemohl dostaviti, jelikož byl nemocen. Vrchní soud zemský v Praze o odvolání dosud nerozhodl. Postup a rozhodování nižších stolic se nesrovnává se zákonem. Jakmile obžaloba nemohla obžalovanému býti v tuzemsku doručena, bylo se krajskému soudu v Hradci Králové zachovati podle předpisu §u 421 tr. ř., nikoliv však doručení spisu obžalovacího provésti cizozemskou právní pomocí. S tímto porušením zákona související další postup krajského soudu v Hradci Králové a vrchního zemského soudu v Praze jest proto zmatečným. Bylo proto podle §§ů 33 a 292 tr. ř. o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona uznati právem, jak se stalo.

Citace:

č. 2141. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 590-591.