NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 1

Čís. 14056.

Kupitel novostavby nemůže bez zvláštní úmluvy uplatňovati proti prodateli náhradu nákladů na pořízení chodníku, ohrady, kanálu a dláždění části dvoru.
(Rozh. ze dne 20. prosince 1934, Rv I 2403/32.)
Proti žalobě prodatelky novostavby, jíž se domáhala na kupitelce nedoplatku kupní ceny, namítla žalovaná započtením vzájemnou pohledávku na náhradu nákladů na pořízení chodníku, ohrady, kanálu a dláždění. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Žalovaná uplatňuje, že nalézací soud nesprávně vykládal odst. III. kupní smlouvy. Tento odstavec ustanovuje, že prodatelka ručí za to, že na prodané nemovitosti kromě pohledávání banky H., které se přejímá k zaplacení a k zúročení, nižádné, ať jakéhokoliv jména dluhy, břemena a jinaké závazky nevážnou, a taková břemena by bylo okamžitě na vlastní náklady odstranili. Již z tohoto doslovu prý plyne, že žalobkyně jest zavázána zaplatili žalované náklad na dláždění, oplocení, rigol a odvodňovací kanál jejího domu. Přihlédne-li se k výpovědi svědků, je prý vyloučena každá pochybnost o tom, že mezi »jinaké závazky«, za které má ručiti žalobkyně, náleží i řečená zařízení. S těmito vývody však odvolací soud nemůže souhlasili. Mluví-li se v kupní smlouvě o dluzích, břemenech a jiných závazcích, které váznou na prodané nemovitosti, nelze tím bez dalšího rozuměti zařízení na novostavbě, vyžadovaná podle stavebního řádu nebo podle stavebního povolení městskou obcí, která se ukládají teprve dodatečně držiteli domu. Právem poukazuje žalobkyně k tomu, že písemná kupní listina jest zřízena podle obvyklého vzoru, kde není pamatováno na stavebně konsensní zařízení. Všichni svědci pak souhlasně potvrdili, že vůbec nebylo řeči o zřízení chodníku, dlažby a pod. Bylo-li vymíněno, že dům bude prost knihovních i mimoknihovních břemen a závazků, nelze tím bez zvláštních ujednání rozuměti i zařízení potřebná podle stavebního povolení na základě stavebního řádu, která náležejí k dohotovení domu, který po prohlídce a podle stavu stavby byl za určitou cenu koupen.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Výtka nesprávného právního posouzení neobstojí. Odvolací soud zjistil, že o zřízení chodníku, ohradě, kanálu a vydláždění nebyla při ujednání smlouvy řeč. Jest proto vyložiti smysl odstavce III. trhové smlouvy ze dne 29. srpna 1928 podle zákoných vykládacích pravidel. V tom směru souhlasí dovolací soud s výkladem soudu odvolacího, zejména, přihlíží-li se k onomu negativnímu zjištění. Nárok na náhradu nákladů na pořízeni chodníku, ohrady, kanálu a dláždění částí dvoru nelze vyvozovat! ani z důvodu správy (§§ 922, 923 obč. zák.), ježto podle zjištění nižších soudů dům byl prodán tak, jak byl, a prodatelka nevzala na sebe závazek k dokončení stavby tak, aby dům odpovídal stavebně policejním předpisům. Pokud v tomto směru dovolatelka nepřípustně brojí proti hodnocení důkazů nižšími soudy, neprovádí podle zákona ani dovolací důvod podle § 503 čís. 4 c. ř. s., ani jiný z dovolacích důvodů v § 503 c. ř. s. výčetmo uvedených. Úmysl kupitelky není rozhodným, pokud nebyl jasně prohlášen (§ 869 obč. zák.). Je tedy bez významu, zda šlo o vady nápadné (§ 928 obč. zák.), čili nic, aniž nelze tvrzený nárok opříti o ustanovení druhé věty § 923 obč. zák., poněvadž nešlo o obvyklé vady nebo břemena, neboť podobné doplnění stavby se podle stavebního řádu nařizuje u každé novostavby.

Citace:

Čís. 14056. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 528-529.