Authors:
= Váž. tr., 8 (1926)
PDF

Čís. 2357.


K podání nové zmateční stížnosti, ztratila-li se zmateční stížnost, vrácená k doplnění podpisem advokáta, jest povoliti 3denní lhůtu.
(Rozh. ze dne 27. dubna 1926, Zm II 118/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání stížnosti Marie Sch-ové do usnesení krajského soudu v České Lípě ze dne 9. ledna 1926, kterým byla odmítnuta její zmateční stížnost do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v české Lípě ze dne 14. srpna 1925, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podvodu podle §§ů 197, 200, 201 písm. d) tr. zák. a rozhodl, že Marie Sch-ová jest oprávněna do tří dnů od doručení tohoto rozhodnutí buď přímo u krajského soudu v České Lípě neb na poště podati dvojmo podpisem oprávněného obhájce opatřenou zmateční stížnost.
Důvody:
Marie Sch-ová provedla zmateční stížnost proti rozsudku v čas, ježto však stížnost nebyla opatřena podpisem oprávněného obhájce, vrátil ji Nejvyšší jako zrušovací soud rozhodnutím ze dne 9. prosince 1925, Zm I 734/25, nalézacímu soudu za účelem opatření podpisu oprávněného obhájce. Dotyčná výzva nalézacího soudu s prvopisem zmateční stížnosti byla podle doručního lístku Sch-ové doručena 2. ledna 1926, ježto pak Sch-ová výzvě té nevyhověla, byla napadeným usnesením krajského soudu v České Lípě odmítnuta. Ve stížnosti proti tomuto usnesení uvádí Sch-ová, že sice doručený lístek podepsala, že však dotyčná výzva nalézacího soudu s prvopisem zmateční stížnosti jí ve skutečnosti doručena nebyla a žádá, by jí byla po zrušení napadeného usnesení ku podpisu jí již podané zmateční stížnosti oprávněným obhájcem neb ku podání nové zmateční stížnosti povolena nová lhůta. Konaným střením bylo zjištěno, že údaje stížnosti odpovídají pravdě a bylo proto napadené usnesení, ježto Sch-ové ve skutečnosti ona výzva doručena nebyla, podle §u 3 zák. čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 zrušiti. Podle §§ů 6, 284, 285 tr. ř. a zák. čís. 142/1912 ř. zák. jsou lhůty k ohlášení a provedení opravných prostředků neprodlužitelné až na případ §u 1 ad 3 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878, kde se povoluje další 3denní lhůta k provedení zmateční stížnosti v tom případě, nebylo-li původní v čas podané provedení zmateční stížnosti podepsáno oprávněným obhájcem. Účelem tohoto ustanovení jest, by byla následkem spolupůsobení oprávněného obhájce dána záruka formální správnosti písemně podané stížnosti. Následkem ztráty původní stížnosti nebude ovšem lze zkoumati, zda reprodukovaná zmateční stížnost bude obsahově souhlasiti s původní zmateční stížnosti. Nelze však povoliti ku podání podepsané stížnosti lhůtu delší 3 dnů, která se ovšem počítá podle ustanovení §u 6 tr. ř. a zák. čís. 142/12 ř. zák. a to proto, poněvadž původní lhůta byla již vyčerpána. Z těchto důvodů bylo rozhodnouti tak, jak se stalo.
Citace:
č. 2357. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 273-274.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).