Čís. 1181.
Faktura zaslaná komitentem komisionáři není obchodní fakturou ve smyslu § 88, odstavec druhý, j. n.
(Rozh. ze dne 20. září 1921, R I 1159/21.) Žaluje z poměru komisionářského opřel komitent žalobu co do místní
příslušnosti o fakturu, již byl ohledně komisionářského obchodu komisionáři zaslal. Soud prvé stolice vyhověl námitce místní nepříslušnosti a odmítl žalobu. Rekursní soud zamítl námitku nepříslušnosti.
Důvody: Nelze přisvědčiti názoru prvého sondu, že t. zv. faktury komisionářské nebo-li konsisnační nespadají pod pojem faktury ve smyslu
§ 88 odstavec druhý j. n. Názor prvého soudu souhlasně s Neumannem: Komentář k c. ř. s. a s rozhodnutím býv. nejv. soudu ze dne 19. září 1907.
čís. 12.136 vychází z toho, že fakturami komisionářskými nebo-li konsignačními se nevyjadřuje peněžitý obnos, týkající se příjemce faktury. Nehledě k tomu, že takovou náležitost faktury nelze nezbytně vyvoditi ani
z účelu předpisu § 88 j. n. ani z jeho doslovu, nelze na ní trvati zajistí
tehdy, obsahuje-li faktura, zaslaná komisionáři, stanovení ceny pro zboží
a tvoří-li takto dle čl. 361 poslední věta, 363, 364 a 372 obch. zák. základní
pro zúčtování pokud se týče pro výpočet dlužného plnění komisionářova.
Nelze proto všeobecně tvrditi. že komisionářské faktury nevyjadřují dluhu
příjemce faktury a bylo by pak rozeznávati alespoň mezi takovými komisionářskými fakturami, jež označují ceny zboží, a takovými, jež pouze
zboží seznamenávají, neudávajíce jeho cen. Kdyby bylo úmyslem § 88 j. n., obmeziti se pouze na fakutry z dodávek, byl by to zákonodárce
zřejmě vyjádřil, leč všeobecné znění zákona mluví pro názor, že zákonodárce nechtěl tento důvod příslušnosti obmezovati pouze na dodávkové
faktury z kupních smluv, nýbrž chtěl jej rozšířiti na všechny faktury, jež
byly vystaveny, jako jest tomu zde, o zboží a v nichž jde o obrat statků
právním jednáním.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Obě nižší stolice vycházejí ze zjištění, že mezi stranami šlo o obchod
komisionářský a že faktura žalobcem žalovanému zaslaná týkala se obchodu komisionářského. Pak ale nejde o fakturu obchodní ve smyslu § 88 odstavec druhý j. n., totiž obchodní účet vystavený dodavatelem na zboží,
jež kupiteli dodává, nýbrž o pouhé písemné oznámení komitenta komisionáři o provedení obchodu uzavřeného jménem komisionářovým na účet komitentův.