Čís. 9975.Velikonoční pondělí 1930 nebylo svátkem ve smyslu § 126, druhý odstavec, c. ř. s. (Rozh. ze dne 7. června 1930, R II 196/30.) Soud prvé stolice odmítl odvolání ve směnečné rozepři pro opožděnost. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by odvolání přijal k soudu. Důvody: Odvolání ve směnečné věci bylo podáno žalovanou stranou dne 22. dubna 1930, ač osmidenní lhůta uplynula již dne 20. dubna 1930. Dne 20. dubna byla však neděle a proto vzhledem k ustanovení § 126 c. ř. s. mohlo býti podáno odvolání ještě v pondělí dne 21. dubna 1930. Dne 21. dubna 1930 bylo však velikonoční pondělí. Podle zákona ze dne 3. dubna 1925, čís. 65 sb. z. a n. nelze tento den považovati ani za státní svátek, ani za památný den. Avšak veřejnost se domáhá neustále, by i velikonoční pondělí bylo prohlášeno za sváteční den, a i vláda vzhledem k tomu stanoví různé výjimky pro tento den, ovšem jen vnitřními nařízeními, a tak i upravila i poštovní službu dne 21. dubna 1930, že se úřadovalo pro strany jen dvě hodiny, jak zjišťuje soud dotazem u poštovního úřadu. Vzhledem k tomu vzešla by stranám jistě újma jimi nezaviněná, kdyby tento den byl považován za všední den, a proto domnívá se rekursní soud, že jest pohlížeti, pokud se týká soudních lhůt, na tento den jako na den sváteční. Proto nekončila v tomto případě lhůta k odvolání dnem 21. dubna 1930, nýbrž jest za to míti, že odvolání podané dne 22. dubna 1930 bylo podáno v čas. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. Důvody: Svátkem ve smyslu § 126 druhý odstavec c. ř. s. jest jen některý ze dnů vyjmenovaných v §§ 1 až 3 zákona čís. 65/25 (sr. § 4 téhož zákona). Nelze proto za svátek uznati velikonoční pondělí roku 1930, ano tam není jmenováno a nespadlo v jedno s jedním ze dnů tam uvedených. Skutečnosti uvedené v napadeném usnesení nemají moc zákona.