NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Č. 5062.

Školství (Slovensko): * Při určení drahotní výpomoci pro učitele církevní školy podle § 3 vl. nař. 380/1922 jest provésti odhad naturalií podle § 3, odst. 2 cit. nař. jen v příčině takových naturalií, které byly vydržovatelem školy učiteli skutečně in natura poskytovány.
(Nález ze dne 27. října 1925 č. 19985.)
Věc: Církev evangelická a. v. v T. (adv. Dr. Jan Ďurkovič z Prahy) proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě stran naturálních požitků učitele.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se jednak pro nezákonnost, jednak pro vady řízení.
Důvody: Podle vokatoru, jehož opis jest ke stížnosti přiložen, byl Ludevit S. 23. září 1906 shromážděním evang. církve v T. zvolen za řádného učitele a zavázala se církev k následujícím platům: hotovost v penězích 200 K, 30 hl žita, litr a 10 h 300 K, místo 16 q sena 54 K, 40 sáhů dříví s povinností vytápěti školskou učebnu, 10 sáhů vymění církev v běžné ceně hotovými penězi, učební plat vybíraný církví 300 K, byt ve školní budově a zahrádku 290 K ročně, užívání senice a určitých pozemků.
Podle důchodkové zápisnice sepsané dne 23. srpna 1920 činí požitky Ludevita S.: hotovost 400 K, 30 hl žita 300 K, 16 q sena 54 K, 35 sáhů dříví a 33,80 1183 K, učebné 300 K, byt a zahrádka 320 K, nemovitosti 292 K 60 h, pohřební štoly 42 K, ofěry 8 K 40 h a pastva 36 K, úhrnem 2616 K.
Za účelem vyměření drahotní výpomoci učiteli S. podle vl. nař. č 380/22 byl stěžující si církví sepsán soupis místních příspěvků, v němž uvedené požitky udány (nehledě k ostatním, které nejsou sporny) takto: 30 hl žita 300 K, 16 q sena 54 K, 35 sáhů dříví á 70 K 2450 K. Částky tyto byly změněny takto: za žito 2925 K, za seno 1600 K, za dříví 7000 K.
Stěžující si církevní obec podáním z 28. prosince 1923 protestovala proti tomuto ocenění z toho důvodu, že učitel S. nikdy nedostával plat v přírodninách, La již i jeho předchůdci platila církev místo žita 300 K a místo sena 54 K. V tomto případě nemá místo oceňování přírodnin, nýbrž má se započítávati obnos v důchodkové zápisnici označený. Pokud jde o dříví, dostává učitel od církve 35 sáhů, což odpovídá 70 m3; čítati 140 m3 neodpovídá tedy pravdě.
Nař. rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto s tím, že dříví bylo oceněno na 7000 K a úřad nepovažuje za dostatečně dokázané, že kub. sáh v důchodkové zápisnici uvedený činí jen 2 m3. Žito i seno rozumí se dle duch. zápisnice v naturaliích a ne v penězích a jest školská stolice povinna hraditi je učiteli v plné současné hodnotě.
O stížnosti uvážil nss takto:
Na sporu je a) zda při vyměření drahotní výpomoci pro učitele S. má býti do souhrnu místních příjmů čítána nynější odhadní hodnota 30 hl žita a 16 q sena či jenom částky peněžní per 300 Kč a 54 K, které učitel fakticky od vydržovatelky školy dostával, dále b) zda jemu příslušejících 35 sáhů dříví rovná se 140 m3 anebo jen 70 m3, konečně c) zda cena 1 m3 dříví má býti přijata 50 K anebo jen 35 K.
Ad a) Jde tu o vyměření drahotní výpomoci pro učitele církevní školy podle vl. nař. z 22. prosince 1922 č. 380 Sb. Tato drahotní výpomoc rovná se podle § 3 odst. 1 cit. nař. rozdílu mezi služ. požitky, na které by měl učitel nárok, kdyby .... působil na státní škole .... podle zák. č. 274/1919 a 251/1922, a mezi služ. požitky učitele, zabezpečenými jemu vydržovatelem školy a případně osobami třetími, čítajíc v to i částku, která bude pro učitele přiznána jako státní podpora na základě zák. čl. XXVII/1907.
Co do naturálních požitků učitele stanoví pak 2. odstavec § 3 cit. nař. č. 380/22 toto: »Byly-li podle platných zákonů služební požitky učitelovy, zabezpečené jemu vydržovatelem školy příslušnými listinami (důchodová zápisnice, vokátor, smlouva a pod.), poskytovány v přírodninách, .... vypočte se odhadní cena těchto naturálních požitků v penězích. Odhad ceny provede se z moci úřední orgány státní školské správy, které ustanoví min. školství «
Ze srovnání dikce obou těchto odstavců jde především, že nař. č. 380/22 zná rozdíl mezi »zabezpečením« příjmů učitelových vydržovatelem školy a mezi »poskytováním« zabezpečených příjmů v přírodninách (arg. slova »zabezpečenými« a »zabezpečené« v 1. a 2. odstavci a »poskytovány, v 2. odstavci); dále jde z těchto předpisů, že k výpočtu odhadmí ceny naturalií dojde jen tehdy a potud, jestliže a pokud služ. příjmy vydržovatelem školy učiteli zabezpečené »byly poskytovány«. tedy skutečně poskytovány v přírodninách.
V daném případě jde stran sporného žitá a sena ze shora uvedeného obsahu vokatora z 23. září 1906, že stěžující si církev se zavázala učiteli poskytovati »30 hl žita, litr za 10 h . . . . 300 K ročně« a »místo 16 q sena .... 54 K ročně«. Dle toho nabylo učiteli S. žito a seno poskytováno fakticky in natura, nýbrž dostával za ně peněžní protihodnotu 300 K a 54 K; tento faktický stav, také ve stížnosti tvrzený, ani odvodní spis žal. úřadu nepopírá. Je-li však jisto, že učitel S. fakticky nepožíval naturalií in natura, nýbrž určitou, svého času stanovenou protihodnotu v penězích, pak nejde tu vůbec (v příčině žita a sena) o případ, na který myslí odst. 2. §u 3 nař. č. 380/22, a nemá tedy, jak stížnost právem vytýká, výpočet odhadní ceny naturalií podle tohoto odstavce vůbec místa; naopak nutno do souhrnu požitků t. zv. místních čítati jen požitky zabezpečené, tedy místo 30 hl žita 300 K a místo 16 q sena 54 K, a je opačný výrok nař. rozhodnutí v rozporu s §em 3 nař. č. 380/22, tedy nezákonný.

Citace:

č. 5062. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 406-408.