NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6456.

Pozemková reforma. — Církevní věci: K otázce, zda nemovitý majetek, knihovně připsaný katolickému biskupství, tvoří jediný soubor podle § 2 zák. záb. nebo několik souborů.
(Nález ze dne 5. dubna 1927 č. 6849).
Věc: Marian B., biskup v B. proti státnímu pozemkovému úřadu (sen. pres. v. v. Rud. Vyšín) stran záboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem z 18. ledna 1926 zamítl stpú žádost biskupství v B., aby bylo uznáno, že nemovitý majetek biskupství knihovně připsaný tvoří 9 samostatných souborů nemovitosti dle § 2 záb. zák.
— — — —
Souborem dle § 2 záb. zák. může býti vždy jen souhrn určitých nemovitostí, soustředěný v rukou jednoho vlastníka nebo týchž spoluvlastníků. Je tedy možno mluviti o více souborech, jde-li o více takových samostatných souhrnů určitých nemovitostí, z nichž každý patří jiným vlastníkům ve smyslu § 2 záb. zák. Mohlo by tedy jíti v daném případě o samostatné soubory jen tehdy, kdyby bylo zjištěno, že majetek biskupství knihovně připsaný v době, kdy záb. zákon nabyl působnosti, skutečně tvořil řadu samostatných souborů majetkových, určité nemovitosti obsahujících, jež patří jednotlivým subjektům od biskupství odlišným jako výlučné vlastnictví.
Žal. úřad popřel, že by šlo o takové soubory, a tento výrok svůj odůvodnil tím, že strana v řízení správním neuvedla a ani uvésti nemohla, že by určité části majetku biskupství knihovně připsaného patřily vlastnicky subjektům odlišným. Žal. úřad vycházel tu ze skutkové podstaty, že jde o majetek toliko biskupství patřící, jemu knihovně připsaný a jím jednotně spravovaný. Že by jednotlivé nadace a ústavy, jichž vznik žal. úřad v nař. rozhodnutí uznal, byly v době, kdy záb. zákon nabyl účinnosti, samovlastníky určitých nemovitostí a kterých, strana vůbec v řízení správním netvrdila, naopak prohlásila, že nadace a ústavy ty měly sice původně každá svůj vlastní majetek, že majetek ten byl dán biskupiství do pachtu, že však právě proto samostatnost jeho postupem času mizela, až se konečně stala neznatelnou, že při komasaci r. 1863 dostalo se biskupství na místo dosavadních vlastních a fundačních pozemků nemovitostí zcela jiných, takže nelze dnes již určiti ani polohu a totožnost býv. dvorů ani jejich rozsah, a že i dnes nedá se ani zjistiti totožnost dvorů s pozemky, jež tvořily majetkový substrát diecesní pokladnice pro zbudování domu pro deficienty. Neshledal proto nss za těchto okolností ani nezákonným, ani vadným, že žal. úřad, vycházeje ze shora uvedené skutkové podstaty, stranou v řízení správním nevyvrácené, žádosti za uznání více samostatných souborů nevyhověl. — — —

Citace:

č. 6456. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 654-654.