Dvě jubilea slovanských universit v Rakousko-Uhersku.
Krátce za sebou slavily jubilea jedna z nejmladších a jedna z nejstarších universit rakousko-uherských. Dne 19. října 1899 slaveno bylo dvacetipětileté trvání chorvatské university Františka Josefa I. v Záhřebě, a ve dnech 6.—8. června 1900 pětistoleté trvání university Jagellonské v Krakově.
Na pamět jubilea university chorvatské vydal akademický senát příležitostný spis nazv. Spomenica o 25godišnjem postojanju sveučilišta Franje Josipa I. u Zagrebu. V knize podávají se krátké dějiny university dle jednotlivých fakult, uvádějí se rektoři a děkanové od r. 1874/75 do r. 1898/99, píše se o vědeckých ústavech a sbírkách spojených s universitou, o univ. knihovně, o fondech, o funkcionářích universitních, předkládají se statistická data týkající se učitelského sboru, přednášek, posluchačů, kolejného, nadací, zkoušek. V dodatcích píše se o akademických spolcích a uveřejňují se zákony o zřízení university. Přípravy ku založení chorvatské university připadají do doby, kdy i v Chorvatsku zasvitlo slunko svobody. Dříve ještě, než k universitě, došlo k založení Jihoslovanské akademie věd a umění. Universita nedala však dlouho na sebe čekati. Základ k ní dán byl dvěma vysokými odbornými školami, právní akademií a arcibiskupským bohosloveckým lyceem. Oba tyto ústavy spojeny byly dohromady, doplnily se znenáhla filosofickou fakultou a universita byla hotova. Na fakultu lékařskou se sice rovněž pomýšlelo, avšak dosud není aktivována.
Kmenem university byla vlastně právní akademie, jež počátkem svým sahala až do r. 1607, kdy jesuité založili prvou vyšší školu v Záhřebě. Škola tato proměnila se během času v král. akademii věd a nadána byla r. 1669 od krále Leopolda právy a svobodami universit, ač ke zřízení university přece nedošlo. R. 1776 reorganisovala Marie Terezie král. akademii věd a zřídila právní fakultu. R 1850 byl ústav tento znova reorganisován. Filosofické studium spojeno s vyšším gymnasiem, a král. akademie jakožto ústav pro vzdělávání právníků nazvána král. právní akademií. R. 1868 rozmnoženo bylo trojleté studium na čtyřleté, a r. 1871 odstraněny pololetní a roční zkoušky, které až do té doby trvaly, čímž právní akademie postavena úplně na roveň právním fakultám na universitách.
Mnohaletý ředitel právní akademie Dr. Pavel Muhić a nástupce jeho Matija Mesić spolu s professorským sborem dlouho naléhali na sněm i zemskou vládu, aby byla zřízena universita, až konečně žádostem oněm bylo vyhověno. Základ k chorvatské universitě položen byl zák. článkem z 7. dubna r. 1869. Zákon tento byl však proveden teprve zák. článkem z 5. ledna 1874, dle něhož se měla ve školním roce 1874/75 otevříti jen úplná bohoslovecká a právnická fakulta a z filosofické jen oddělení filosoficko-historické a během tří let postupně oddělení matematicko-přírodopisné. Na lékařskou fakultu mělo dojíti teprve, až budou po ruce prostředky. Na základě zák. z 5. ledna r. 1874 vydala zemská vláda nařízení ze dne 5. září 1874 č. 3715. a dne 19. října 1874 byla od bána Ivana Mažuraniće universita slavnostně otevřena.
Organisační zákon z 5. ledna 1874 změněn byl zákonem ze 6. října 1894, který se týká kolejného, zkoušek na právnické fakultě a jiných věcí. Kolejné vyměřeno bylo dle prvého zákona na základě počtu hodin, do nichž se posluchač dal zapsati, a připadalo professorům. Nový zákon zavedl »naukovinu« ve stálé výši v každém semestru, a sice pro právníky 25 zl., pro filosofy 20 zl. Zároveň ustanoveno, že plat tento nepřipadá professorům, nýbrž vybírá se do zemské pokladny. Za to však zvýšeno professorům služné. Kromě professorského služného ustanoveny byly i odměny soukromým docentům a suplentům. Co se týče zkoušek na právnické fakultě, rozdělena byla prvá historickoprávní zkouška na dvě části, z nichž jedna se koná po prvém, a druhá po druhém roce. Tímto rozdělením mají si právníci zvyknouti již v prvém roce soustavné řádné práci a položiti z ní účet již po prvém roce. Pilní posluchači postoupí dále, nedbalým zůstávají již po prvém roce zavřeny dvéře. Dle dřívějšího řádu obsahovala první historickoprávní státní zkouška římské a církevní právo (katolické i řecké východní církve) a obecné právní dějiny ve spojení s dějinami chorvatskými. Dle nového zákona podrženy jsou při první zkoušce dějiny a instituce římského práva a právní dějiny, a jako nový předmět přidáno jest chorvatsko-uherské soukromé právo. Ke druhé zkoušce určeny jsou pandekty římského práva a církevní právo katolické a vých. řecké církve. Zkouška z římského práva koná se dle nového zákona dvakráte proto, aby studenti byli s římským právem jakožto základem moderního civilního práva co nejlépe obeznámeni. Následkem tohoto rozdělení dřívější jedné zkoušky na dvě jest judiciální státní zkouška nyní třetí a politická čtvrtou státní zkouškou.
Zákonem ze dne 13. března 1897 doplněna byla universita chorvatská nově zřízenou lesnickou akademií, která byla připojena k filosofické fakultě. Na základě tohoto zákona otevřen byl dle nařízení kr. zemské vlády ze dne 7. října 1898 ve školním roce 1898/99 prvý ročník lesnické akademie. Medicínská fakulta zřízena sice dosud nebyla, avšak dojde k ní snad už brzo. Fond přo ni založený činil podle výkazu účtárny kr. zemské vlády koncem r. 1899 již 586963 zl. 11 1/2 kr. Popud k jeho utvoření vyšel od biskupa Strossmayera, který r. 1888 daroval na oslavu 40letého panování Jeho Veličenstva za účelem zřízení lékařské fakulty 20000 zl. Po příkladu biskupa Strossmayera darovalo město Záhřeb 50000 zl., a dosti značnými sumami přispěla i jiná města chorvatská. R. 1894 povolil sněm ke stejnému účelu sumu 300000 zl., která od r. 1892 po 10000 zl. vkládá se ročně do zemského rozpočtu.
Knihovna universitní čítala na konci školního r. 1898/99 již 103895 svazků knih, 632 rukopisy a 140 prvotisků do r. 1500. Povstala z knihovny bývalé Záhřebské akademie, k níž základ položen r. 1777, kdy chorvatský historik a záhřebský kanovník-opat Adam Baltazar Krčelić prostřednictvím chorvatské rady (konsilia) daroval svou sbírku knih a rukopisů tehdejšímu arcigymnasiu a akademii záhřebské. Roční dotace na knihovnu činí od r. 1895 (na koupi knih i vazbu) 6000 zl. — Posluchačů bylo při otevření university na všech třech fakultách v zimním semestru (1874/75) 290, v letním semestru 285. Naproti tomu bylo jich v zimním sem. 1898/99 již 657, v letním sem. 1899 pak 600. Nejvíce stoupl počet posluchačů na fakultě filosofické. R. 1898/99 bylo jich pětkrát tolik jako r. 1874/75 (152 naproti 26 v zimních semestrech dotčených let). — Roční náklad na Záhřebskou universitu činí v posledních letech skoro 200000 zl. (r. 1899: 195454 zl. 15 kr.). —
Kdežto jubilea university chorvatské nebylo si u nás takořka ani povšimnuto, věnována byla slavnosti 500letého trvání university Krakovské dosti velká pozornost, což vysvětluje se jednak bližšími styky s Poláky, jednak i stářím Krakovské university. Krakovská universita jakožto studium generale založena byla sice již r. 1363, poněvadž však brzo zanikla a teprve r. 1400 znova byla zřízena, slaveno bylo jubileum 500letého trvání teprve r. 1900. Prvotní studium upraveno bylo dle vzoru university Boloňské. Zřízeny byly tři stolice pro právo církevní a pět pro římské. Universita obnovená neměla již vychovávati jen právníky, nýbrž hlavně theology a filosofy. Za vzor sloužila jí universita Pařížská. První století obnovené university bylo nejstkvělejší dobou jejích dějin. V 16. stol, v době reformace, klesala Krakovská universita. Šlechta oddaná reformaci posílala syny své na university cizí. Rozhodný úpadek Krakovské university počíná se od polovice 17. stol. Krakovská akademie stává se takořka jen seminářem pro duchovní, a teprve v druhé polovici 18. stol. počíná oživovati. Kancléřové její, biskupové krak. Zaluski a Soltyk rozmnožují stolice matematiky, věd přírodních a lékařských. Krátce na to (r. 1780) reformuje akademii z nařízení komise edukační Hugo Kołłątaj. Reformovaná akademie nazývá se odtud školou hlavní (szkoła główna). Od r. 1846 dusila Krakovskou universitu germanisace až do r. 1861, kdy připuštěn byl jazyk polský jako výkladový vedle německého. Úplně zavládla polština teprve r. 1870. Od té doby rozvíjí se Krak. universita rok od roku. Množí se stolice, a roste počet professorů i posluchačů.
S jubileem 500letého trvání Krakovské university slaveným ve dnech 6.—8. června 1900, spojen byl třetí sjezd historiků polských, zahájený dne 4. června. Jak o slavnosti universitní, tak o sjezdu historiků referováno bylo v českých časopisech, jako na př. v Osvětě, Českém Časopise Histor., v České Revue a j. Odkazujeme na zprávy tam podané, v nichž uvedeny jsou zároveň publikace uveřejněné při příležitosti jubilea. — Zde zmíníme se pouze o památné knize lvovské university »Księga pamiątkowa uniwersytetu lwowskiego«, v níž obsaženy jsou z oboru práva tyto práce: 1. Wł. Abraham: Stanowisko Kuryi papieskiej wobec koronacyi Łokietka (str. 31.); 2. O. Balzer: Sejm mazowiecki pod rządem koronnym 1526—1540 r. (str. 33.); 3. M. Bobrzyński: Z roczników Stan. Temberskiego (str. 13.); 4. Stan. Dniestrzański: Kilka słów o dożywociu małżonka (str. 27.); 5. Stan. Głąbiński: Kwestya społeczna w świetle dochodu społecznego (str. 23.); 6. Wł. Ochenkowski: Dwa systemy ekonomiczne, wstęp z dziejów gospodarstwa angielskiego (str. 38.); 7. Tad. Pilat: Przyrost wewnętrzny ludności w Galicyi w latach 1874—98 (str. 27.); 8. Leon Piniński: Pojęcie i granice prawa własności (str. 59.); 9. G. Roszkowski: O zmianach projektowanych w konwencyi genewskiej z r. 1864 (str. 48.); 10. R. Różycki: O opodatkowaniu tytoniu i monopolu tytoniowym w Austryi (str. 17.); 11. Stan. Starzyński: Udział rektorów lub reprezentantów uniwersytetu jagiellońskiego i lwowskiego w sejmach porozbiorowych (str. 50.); 12. Piotr Stebelski: O reformie śledztwa wstępnego (str. 34.); 13. Ernest Till: O znaczeniu prawnem automatu (str. 19); 14. Al. Winiarz: Sądownictwo rektora uniwersytetu krakowskiego w wiekach średnich (str. 26.).
Dr. Karel Kadlec.