NPD documents search: Váž. civ., 21 (1939)

Čís. 17187.

Jde o zmatek podle § 477 č. 4 c. ř. s., jestliže odvolací soud bez zachování postupu podle § 160, odst. 2, c. ř. s. jednal a rozhodl o odvolání v době, kdy právní zástupce dovolatelův zemřel a strana si do té doby nezřídila sama jiného právního zástupce; nerozhoduje ani, že právní zástupce ustanovil před svou smrtí substitutu, ani že se strana nepostarala včas o zřízení nového zástupce.
(Rozh. ze dne 19. ledna 19.39, Rv I 1462/38.) Právní zástupce žalované Dr. Josef T., advokát v P., který podal odvolání proti rozsudku soudu prvé stolice, jímž byla povolena rozluka manželství z viny žalované, před nařízením odvolacího ústního jednání dne 2, května 1937 zemřel. K odvolacímu ustnímu jednání se dostavila žalovaná bez advokáta. Odvolací soud jednal a rozhodl o odvolání, potvrdiv napadený rozsudek.
Nejvyšší soud zrušil k dovolání žalované napadený rozsudek i s předchozím řízením, počínajíc dnem 2. května 1937, a uložil odvolacímu soudu, aby dále podle zákona jednal.
Důvody:
Podle § 160, odst. 1, c. ř. s. se přeruší řízení, zemře-li advokát některé strany, a to ježto jde o velící předpis, již ex lege, aniž se vyžaduje vědomost soudu neb strany samé o úmrtí jejího právního zástupce (srov. Neumannův Komentář k c. ř. s. u § 160 c. ř. s., str. 742). Pro přerušení sporu podle § 160 c. ř. s. je bez významu, že byl zemřelému advokátu ustanoven dekretem advokátní komory podle § 28 h) adv. ř. substitut, neboť takový dekret nenehrazuje procesní plnou moc, kterou strana dala svému zvolenému zmocněnci (srov. rozh. č. 11217, 12424, 16527 Sb. n. s.). Rovněž je bez významu, že si Dr. T. ustanovil podle § 31, odst. 2, c. ř. s. substituta Dr. Ericha J., ježto substitutovou smrtí zanikla jeho procesní plná moc (§ 1022 obč. zák.) a tím i zmocnění jeho substituta.
Žalovaná právem tudíž vytýká napadenému rozsudku zmatečnost podle § 477 č. 4 c. ř. s., když odvolací soud proti ustanovení § 160 c. ř. s. jednal a rozhodl o odvolání, ač si žalovaná nezvolila nového právního zástupce a ani žalobce, nepostupoval podle § 160, odst. 2, c. ř. s. Uvedeným postupem bylo totiž žalované nezákonným postupem (porušením předpisu § 160 c. ř. s.) zabráněno, aby svým právním zástupcem jednala před odvolacím soudem, a napadený rozsudek byl vydán v řízení zmatečném a jest tedy i sám zmatečný (§ 477 č. 4 c. ř. s.). Pro posouzení uvedené zmatečnosti je bez významu, že se žalovaná, byvši o odvolacím ústním jednání ať již jakýmkoliv způsobem vyrozuměna, dostavila sama k odvolacímu roku, ježto mohla před odvolacím soudem jednati jen právním zástupcem (§ 27 c. ř. s.). Ani možnost, že se snad žalovaná zachovala k obsílce o odvolacím roku pasivně a že se nepostará včas o ustanovení nového právního zástupce, nemá na zmatečnost řízení vlivu. Zákon neukládá straně v ustanovení § 160 c. ř. s. ani jinde tuto povinnost; o to, aby nenastaly nežádoucí průtahy, jest postaráno ustanovením § 160, odst. 2, c. ř. s.
Že by se žalovaná zřekla účasti právního zástupce při odvolacím ústním jednání, nebylo šetřením nařízeným podle § 509, odst. 3, c. ř. s. zjištěno a nebylo tudíž možno provésti odvolací rok podle § 491 c. ř. s.
Nezbylo tedy než napadený rozsudek i s předchozím řízením jako zmatečný zrušiti.

Citace:

č. 17187. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 72-73.