Dr. rer. pol. Vladimír Herrmann: Die Cechoslovakische Handelspolitik seit ihren Anfängen bis zur Gegenwart.

— Prag, H. Merсy Sohn, 1927, 8, str. 187, cena ?. — Kniha V. Herrmanna je první knihou, jež se pokouší soustavně vylíčiti vývoj československé obchodní politiky od počátku našeho státu. Kniha, přeložená asi z českého rukopisu do němčiny pro větší její publicitu, rozpadá se na pět (s krátkým závěrem na šest) poněkud neúměrných oddílů, jež postupně líčí: obecné obchodně politické směrnice, prameny čs. obchodní politiky, dosavadní její opatření, obchodně smluvní činnost o podporu vývozu. Systematicky měl by oddíl prvý podávati ideově politické, druhý pak hospodářsky materielní základy čs. obchodní politiky, čímž by oba oddíly tvořily úvod k vlastnímu tématu o dosavadních opatřeních obchodně politických, tedy postupně o reglementaci domácího a zahraničního obchodu, o vnitřní a vnější (obchodně smluvní) celně tarifní politice, konečně o zařízeních určených k rozvoji čs. vývozu. Logicky i prakticky by práce tímto roztříděním na část úvodní a vlastní théma značně získala po stránce přehlednosti i obsahové.
V prvním oddílu načrtává autor velmi stručně obchodně politickou ideologii protekcionismu, jak se jí dostalo republice dědictvím po Rakousko-Uhersku a pod vlivem poválečných úkolů. V protivě k tomuto směru vyzdvihuje zde, a zejména též v závěru k své práci, myšlenku jež má býti jakousi červenou nití hospodářského vývoje Československa jako státu vývozního, totiž požadavek volného obchodu, jenž má znamenati republikánské odrakouštění i na tomto poli. Druhý oddíl místo o pramenech měl by terminologicky správněji pojednávati o základních hospodářských podmínkách čs. obchodní politiky, jimiž v pořadí autorově jsou: hospodářská struktura země (vlastně zeměpisné polooení a populace), její výroba (průmyslová a zemědělská), obchod (pozorován s hlediska platební a obchodní bilance), konečně zatížení veřejnými břemeny. Z díla nejcennější kapitolou je oddíl třetí, který nám podává názorný obraz o organisačním úsilí republiky ve zmáhání poválečných úkolů. Autor mohl se tu sice opříti už o práce líčící vývoj tohoto období (na př. studie Schusterovy, částečně též Rašínovy), ale přes to oddíl tento patří k nejlépe dokumentovaným částem knihy. Kapitola vychází od státně socialistických pokusů reglementačních ustupujících teprve v pozvolné likvidaci volnému obchodu vnitrostátnímu, na místo něhož nastupuje celně tarifní politika svoje bývalé, ač dosud přehnaně silné postavení, jež teprve postupně od roku 1923 pod vlivem režimu obchodních smluv mezistátních dostává se do normálních kolejí. Pevná agrární cla zavedená roku 1926 znamenají jen paritu zemědělství s průmyslem nepřekročujíce v průměru sazeb předválečných. — Obchodně-smluvní činnosti státní je věnována nejrozsáhlejší část knihy, z čehož ovšem většina připadá na vypsání obsahu jednotlivých smluv. V tomto směru doporučovala by se na místě pouhé deskripce aspoň jistá klasifikace těchto smluv (na př. rozlišení smluv tarifních od smluv zaručujících jen »nejvyšší výhody«) a vylíčení historických souvislostí, jejich srovnání a kritika. Oddíl pátý podává stručný přehled domácích institucí, sloužících rozvoji průmyslu (obch. a živn. komory, organisace průmyslu, vzorkové trhy) i institucí zahraničních (konsuláty, zahraniční obchodní komory).
Přehled obsahu, jak tu nastíněn, podává obraz o značném rozsahu jistě záslužné práce autorovy. Vadou její zůstává, že není, aneb jest jen v malé míře dokumentární, to jest, že kromě zákonů ve Sbírce zák. a nař. neuvádí vůbec, nebo jen v míře nepatrné, podílu, jaký na vývoji naší obchodní politiky vykonávaly jednotlivé osoby, veřejné mínění, politická ideologie etc. Pro knihu, jež líčí nejdůležitější část hospodářské politiky a která v německé řeči nabývá velmi značné publicity ve světě, jest dalším podstatným nedostatkem, neužívá-li co nejhojněji statistických tabulek a přehledů, sestavených pokud možno tak, aby z nich byla patrna »mluva číslic«, ne snad skreslováním, nýbrž procentuálním srovnáváním atp. Jest litovati, že i v tomto směru jest kniha opatřena statistickými a jinými číselnými údaji jen měrou velmi skrovnou.
Celkem splňuje kniha svůj úkol popisně historický vylíčením vývoje naší obchodní politiky. Vědecká hospodářská politika zpravidla s tímto úkolem spojuje úkol druhý, totiž kriticky reformní úvahу o možnostech dalšího vývoje směrem k vytčeným postulátům obchodně politickým. Autor nemohl se ovšem vyhnouti ani úvahám tohoto rázu, jak svědčí o tom jeho zaujetí pro postulát svobodného obchodu, ale příslušné úvahy podávají nám jen ideologii příliš obecnou bez podrobných obchodněpolitických návrhů.
V tomto směru je tudíž žádoucno, aby čs. obchodní politika měla co nejvíce publikací, spojujících úměrně obojí úkol vědecké hospodářské politiky, deskriptivně historický i kriticky reformní. Knize Herrmannově jest tudíž přáti, aby vzbudila o svůj obsah všestranný iniciativní zájem hlavně v kruzích odborníků, tak aby téma práce bylo v obojím zde naznačeném směru stále problémem živě u nás přetřásaným.
V. V.

Citace:

Dr. rer. pol. Vladimír Herrmann: Die Čechoslovakische Handelspolitik seit ihren Anfängen bis zur Gegenwart. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1929, svazek/ročník 10, číslo/sešit 3, s. 92-93.