NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 2816.

Doba k podání opravných prostředků končí, nemůže-li dopis (opravný prostředek obsahující a v poslední den lhůty po úředních hodinách do poštovní schránky vhozený) již býti opatřen podací poštovní značkou dne podání.
(Rozh. ze dne 8. června 1927, Zm II 57/27.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Moravské Ostravě ze dne 16. listopadu 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle § 197, 200 tr. zák.
Důvody:
Podle §§ 6, 284, 285 a 294 tr. ř. dlužno zmateční stížnost i odvolání provésti v nepřekročitelné lhůtě osmi dnů od doručení opisu rozsudku; padne-li konec lhůty na den, ve který poštovní úřad místa, kde spis má býti podán poště neb úřadu, nepřijímá v obvyklých hodinách každodenních doporučených poštovních zásilek, nevčítá se tento den do lhůty. V souzeném případě byl opis rozsudku doručen obžalovanému dne 4. prosince 1926 a končila proto ona lhůta, ježto 12. prosince 1926 byla neděle, dne 13. prosince 1926. Podle poštovního razítka byl dopis s provedením opravných prostředků orazítkován 14. prosince 1926 a byl dopis ten podle konečného šetření dán do poštovní schránky nedoporučeně mezi 23. hodinou až 23. hodinou 50 min. Ač dopis byl dán do schránky ještě 13. prosince 1926, jest provedení opravných prostředků přes to opožděno. Ona zákonná ustanovení dlužno vykládati ve spojitosti s ustanovením §u 74 j. ř. Z ustanovení těch a z toho, že podle §u 74 j. ř. doba, kdy byl dopis poště odevzdán, má býti osvědčena razítkem, dlužno míti za to, že doba k podání opravných prostředků končí tehdy, kdy nemůže býti dopis již opatřen podací poštovní značkou dne podání. Tak rozhodl již vídeňský Nejvyšší soud (rozh. sb. č. 143). Nelze proto k vývodům opožděných opravných prostředků přihlížeti. Ježto pak při opovědi zmateční stížnosti nebyl ani jasně a určitě označen některý z důvodů zmatečnosti v § 281 čís. 1—11 uvedených, ani nebyla výslovně ani jasným odkazem uvedena skutečnost, jež má býti důvodem zmatečnosti, byla zmateční stížnost zavržena podle §u 4 čís. 1 a § 1 čís. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 v zasedání neveřejném, jak již soud první stolice měl učiniti.

Citace:

Čís. 2816.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 487-488.