Četník vrahem.

Štěpán Kompauer byl 18 roků četnickým strážmistrem, a když ve 40 letech byl po superarbitraci pensionován, usadil se ve své rodné obci Rečištorfu. Bydlil u rodičů své manželky a hospodařil spolu s nimi ve velkém hospodářství, jehož základem byly zvláště rozsáhlé vinohrady. Loni 27. září uspořádal švagr Kompauerův Švenk slavnost vinobraní na prostranném dvoře, kde se při muzice bavili lidé až po půlnoci. Štěpán Kompauer odešel spáti až k ránu okolo 3. hodiny a probudil se kolem 9. hodiny. Šel znova k švagrovi a pokračovali v zábavě, kterou přerušil před svítáním. Bylo již kolem 4. hodiny odpoledne, když železniční klempíř Josef Poláček počal se hádati v krčmě Švenkově se železničářem Nehybou. Kompauer přiskočil k nim, aby v nepřítomnosti švagrově zabránil výtržnostem. To se mu podařilo tím, že Poláčka odhodil stranou, až upadl. Poláček však vstal a znovu se dal do hádky s Nehybou. Kompauer strhl ho znovu, až spadl na skříň, kterou převrhl, a při tom spadl na zem. Rozvadění se však po chvíli udobřili a pili spolu víno. Později počal se Poláček nezdvořile chovat k ženě Kompauerově. Když Kompauer to viděl, vrhl se na Poláčka, strhl ho na zemi a ztloukl ho. Poláček — bylo již večer — odešel domů a Kompauer šel do domu Dademova, který byl nepřítelem Poláčka. Tam říkal, že musí toho Poláčka „namascit“, lebo robil také „oštary“ s jeho ženou v hostinci. Volal na pomoc Lošonského a Dadema, kteří ochotně šli s ním. Když přišli všichni tři k domu Poláčkovu, vzdálenému asi čtvrt hodiny od dědiny, počali tlouci na okna a volati Poláčka, který se svou manželkou a pěti dětmi spal. Poláček vyšel ven a tu Kompauer počal na něho stříleti. Poláček, střelen do břicha, klesl smrtelně zraněn, a Kompauer odešel domů. Josef Poláček třetího dne zemřel na chirurgické klinice bratislavské státní nemocnice.
Před porotou vymlouval se Kompauer jednak na to, že jednal v sebeobraně, neboť Poláček prý střelil po něm, jakmile vyšel ze svého domu, a zejména na to, že jednal v nepříčetnosti po požití přílišného množství vína. Sebeobranu však vyloučili všichni svědci, kteří potvrdili, že Poláček vyšel z domu beze zbraně.
Porota po delší poradě zodpověděla kladně otázku na zločin úmyslného zabití a soud odsoudil pak Kompauera do káznice na osm let.

Citace:

Telegrafy.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1932, svazek/ročník 71, číslo/sešit 7, s. 238-240.