NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 2

Čís. 11151.

Žaloba o obnovu řízení (§ 530 a násl. c. ř. s.).
V neveřejném sezení smí soud jen zkoumati, zda se žaloba o obnovu opírá o některý z důvodů, jejž lze podřaditi pod §§ 530 a 531 c. ř. s. Soud však nesmí uvažovati o tom, zda jest tento důvod vskutku opodstatněn a zda jsou skutečnosti, jimiž se doličuje důvod obnovy, pravdivé, čili nic.
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1931, R 11 313/31.)
Žalobu o obnovu z důvodu § 530 čís. 7 c. ř. s., zadanou na odvolacím soudě, tento soud odmítl, maje za to, že tu není důvodu podle § 530 čís. 7 c. ř. s., ježto žalobkyně důkazy, uplatňované žalobou o obnovu, mohla uplatniti již v základní rozepři.
Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a uložil mu, by o žalobě o obnovu dále jednal a rozhodl.
Důvody:
Podle § 538 c. ř. s. jest sice žalobu o obnovu dříve, než se nařídí rok k ústnímu jednání, podrobiti předběžnému přezkoumání soudem, soudem sborovým v sezení neveřejném. Při tom musí se však soud omeziti jen na otázky, zda se žaloba opírá o některý ze zákonných důvodů (§ 529 až 531) a zda byla podána v zákonné lhůtě (§ 534). Není-li tu některého z těchto požadavků nebo je-li žaloba nepřípustná z některého z důvodů § 230, druhý odstavec c. ř. s. (nepříslušnost soudu, nedostatek procesní způsobilosti nebo zákonného zastoupení), má žaloba arci býti usnesením odmítnuta jako nehodící se k tomu, by byl o ní ustanoven rok k ústnímu jednání. Pokud jde o otázku, zda se opírá žaloba o některý ze zákonných důvodů §§ 530 a 531 c. ř. s., smí soud v neveřejném zasedání jen zkoumati, zda jest žaloba podepřena důvodem, jejž lze podřaditi pod předpisy právě uvedené. Soud však není oprávněn uvažovati o tom, zda jest tento důvod vskutku opodstatněn a zda jsou okolnosti, jimiž se důvod obnovy doličuje, pravdivé čili nic. O tom může rozhodnouti teprve na základě ústního jednání. Úvahou, že výroky učiněné prý Dr. Otou M-em, mohla žalobkyně uplatniti ještě v ústním odvolacím jednání a že nový důkaz svědkem Dr. Jindřichem O-em mohla nabídnouti již v řízení před okresním soudem, pustil se odvolací soud neoprávněně do hodnocení pravdivosti údajů žalobních o uplatněných novotách, a překročil meze, jež klade zákon jeho pravomoci v zasedání neveřejném. Ani s hlediska opožděnosti není odmítnutí žaloby opodstatněno, neboť podle § 538 c. ř. s. bylo jen zkoumati, zda žaloba o obnovu byla podána ve lhůtě § 534 čís. 4 c. ř. s., kterážto lhůta byla podle údajů žaloby zachována, nelze se však obírati také řešením otázky, zda novoty samy (skutečnosti nebo důkazy) byly uplatněny opožděně podle § 530, poslední odstavec c. ř. s., o čemž lze rozhodnouti jen po ústním jednání (srov. sb. n. s. čís. 5525).

Citace:

Č. 11151. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 459-460.