Z Právnické Jednoty. Týdenní schůze Právnické Jednoty v Praze, konaná dne 13. XII. 1934, byla jakousi intimní slavností, na níž vzpomněl 70tého trvání starosta Jednoty prof. Dr. K. Hermann-Otavský a jejího významu v pěstování právní vědy. Po něm ujal se slova místostarosta Jednoty sekční šéf doc. Dr. Joachim, který podal historický přehled činnosti Jednoty. Rozdělil působnost Jednoty na dvě veliká období. V prvém až do roku 1914 (za 50 let činnosti), působila Jednota nejdříve k vytvoření české právnické frazeologie а k popularisování právní vědy. Měla vždy přátelské styky s českou právnickou fakultou. Vytvořila podklad k rozvinutí právnické publikační činnosti. Druhé období (dvacetileté) rozvíjelo se slibně po dosažení státní samostatnosti. V přednáškách nastala větší rozmanitost. Také přednášela řada právníků z ciziny. Počal vycházeti »Bulletin du droit tchécoslovaque«, který však pro nedostatek prostředků nemůže vycházeti v termínech původně zamýšlených. V Právnické Jednotě vznikla myšlenka právnických sjezdů, z nichž prvý se konal v roce 1904 v Praze, druhý r. 1925 v Brně, třetí r. 1930 v Bratislavě, a čtvrtý, jenž se má konati r. 1938 opět v Praze. Doc. Dr. Joachim přál pak Jednotě, aby svoje stoleté jubileum slavila v rozvitém a konsolidovaném československém státě. Na to proslovil přednášku jednatel Jednoty Dr. Vladimír Kubeš na téma: Smluvní a závětní zákazy zcizení a zavazení (se zřetelem k osnově všeobecného zákoníka občanského). Přednášející vyložil úvodem historický vývoj §u 364 c) obč. zák., poukázav zejména na pozoruhodný vliv nauky na formulaci tohoto ustanovení. V dalším podrobně rozebral obsah zákazu zcizení a zavazení, porovnávaje v jednotlivých bodech platné právo s ustanovením §u 289 čsl. osnovy jímž má býti tato právní materie nově upravena. Konkrétní jeho návrhy de lege ferenda jsou tyto: Výraz »první nabyvatel«, který uvádí osnova na místo termínu »první vlastník«, má býti nahrazen slovem »první zavázaný«. Jinak vzniká nebezpečí, že zákaz bude omezován jen na případy, kdy zavázaný ze zákazu nabývá od oprávněného věci stižené zákazem. Doporučuje, aby působnost zákazů, jež u fysických osob jest omezena na dobu jejich života, byla omezena též u právnických osob, ohledně nichž podle platného práva tyto právnické osoby jsou postaveny bezdůvodně do situace nepříznivější než fysické. Doporučuje, aby absolutní působnost zákazů byla rozšířena i na právní jednání vztahující se na sourozence. Ohledně formy zápisů souhlasí s novelisací, zavádějící vklad zákazu (nikoliv poznámku), čímž je tato sporná otázka definitivně rozřešena. Lituje, že čsl. osnova neřeší sporný poměr mezi zákazy zcizení na jedné straně a zákazy zavazení na druhé straně. Sám je názoru, že zákaz zcizení neobsahuje zákaz zavazení, kdežto zákaz zavazení neobsahuje zákaz zavazení. Vylučuje tedy dle toho zákaz zavazení i dražba, zejména exekuční, kdežto zákaz zcizení nevylučuje zřízení práva zástavního, ať smluvního či exekučního. Přednáška, která byla navštívena převážnou mírou kruhy úřednictva peněžních ústavů, byla velmi pochvalně přijata. Účastnil se jí kromě obou předřečníků, také generální ředitel Pražské městské spořitelny Domin.Přednáška bude uveřejněna v plném znění v Právníku. Zbývalo by jen upozorniti na dva články přednášejícího, které se týkají téhož předmětu a byly uveřejněny ve Spořitelním Obzoru v č. 9. a 11., jsou to: »Soudcovské zákazy zcizení hypoték« a »Smluvní a závětní zákazy zcizení nemovitostí«. Dr. Reichert.