NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 2

Čís. 10219.

Lze zabaviti nárok na vyplacení zápůjčkové valuty na základě předběžné smlouvy o poskytnutí knihovně zajištěné zápůjčky.
(Rozh. ze dne 10. října 1930, R I 691/30).
Návrhu vymáhajícího věřitele na povolení exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky, již prý má dlužník za spořitelnou z valuty zápůjčky povolené na dům, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Povaha zápůjčky (§ 983 obč. zák.) přináší s sebou, že, dokud není zápůjčka vypůjčiteli vyplacena, nevznikne právní nárok, který by mohl býti zabaven, takže byl zabaven právní nárok dosud neexistující, což však odporuje ustanovení § 294 ex. ř. V podstatě jde o pactum de contrahendo podle § 936 obč. zák. a není zabavená pohledávka v tom směru ve smyslu § 54 čís. 3 ex. ř. přesně poznačena:
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
V návrhu na povolení exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky 150000 Kč, kterou prý má dlužnice za poddlužnicí, spořitelnou v Ch., z valuty zápůjčky povolené na dům č. p. 632, uvedl vymáhající věřitel, že dlužnice zakročila o vklad zástavního práva na dům č. p. 632 za pohledávku Spořitelny v Ch. ze zápůjčky, kterou jí spořitelna povolila, a že tento vklad byl povolen. Tím bylo vyhověno předpisu § 54 čís. 3 ex. ř., neboť z návrhu lze seznati část majetku, na kterou má býti vedena exekuce, a vše, co podle povahy případu jest důležité pro nařízení, jež soud povolující nebo exekuční má vydati pro vedení exekuce. Jde o zabavení nároku na vyplacení zápůjčkové valuty na základě předběžné smlouvy (pactum de contrahendo) o poskytnutí knihovně zajištěné zápůjčky. Byla-li zápůjčka zapůjčitelem povolena a výplata peněz učiněna závislou na knihovním vkladu zástavního práva, a byl-li knihovní vklad již také povolen, přísluší vypůjčiteli proti zapůjčiteli nárok, by mu byla zápůjčková valuta vyplacena. Tento nárok jest postupitelný a tudíž zásadně i zabavitelný, může-li valuta bytí vyplacena právnímu nástupci vypůjčitelovu s tím účinkem, že se vypůjčitel stane dlužníkem tak, jakoby byl přijal valutu on sám. (Ehrenzweig, Das Recht der Schuldverhältnisse, r. 1928, str. 141, 396 a 397). Tak tomu jest podle návrhu na povolení exekuce i v tomto případě, takže prvý soud právem exekuci povolil.

Citace:

Čís. 10219. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 509-510.