Poslanecké a senátorské platy. Bude asi nutno opakovati občas, co stává se, nebo jest již obecným přesvědčením: Že totiž platy poslanců a senátoru u nás jsou příliš veliké. Zůstávají nezměněny od roku 1921, ač byly od té doby provedeny redukce ve všech možných oborech, kde plat jest namnoze jediným příjmem dotyčných osob, čemuž u funkce poslanecké tak není. — O tom, že výkon funkce poslanecké má býti honorován, nebude dnes sporu, jisto jest však. že není spravedlivo, je-li odměna ta vyřešena tak, že jest nepoměrný s platem osob, které musejí věnovali se výhradně výkonu placeného svého povolán, kdežto poslanci vykonávají funkci svou jen občasně, aniž by byli nuceni vzdáti se jiného svého přivolání nebo pramene příjmů. Ústavní listina i jednací řády mluví správně v § 27. pouze o náhradě, a stejně i zákon z 15. dubna 1920, č. 310. Sb. z. a n., a z 18. března 1921, č. 115 Sb. z. a n. užívají v nadpisu výrazu »náhradu, v textu těchto zákonů mluví se však již o stálém platu, úváží-li se ještě, že u nás parlament má ve větší části roku prázdniny, nebude možno pochybovati o tom, že nynější plat 60000 Kč ročně jest vyměřen až příliš štědře. Odporovati přímo tomu faktu netroufá si nikdo ani z kruhů parlamentních, jen se občas podotkne, že poslanec musí prý odváděli veliké částky rozmanitým institucím své strany. To jest ovšem pouze dokladem toho, že poslanci tak velikého platu pro výkon své funkce vůbec nepotřebují, a není zajisté věcí poplatníků a státu, aby vyměřoval platy ony tak vysoko jen proto, aby tak mohl býti nepřímo státem podporován aparát jednotlivých politických stran. — Přihlédneme-li na př. k poměrům v nejstarším parlamentě — v Anglii, shledáme, že poslanci dostávají tam sice plat 400 liber šterlinků, který měli stejně veliký již před válkou, což však znamená ve skutečnosti mnohem méně než na prvý pohled z přepočítacího kursu se zdá, (asi 66000 Kč). Jest však několik důležitých rozdílů: nehledě k tomu, že v Anglii jest dráze než u nás, musí anglický poslanec z tohoto příjmu platiti daň jako každý jiný obyčejný smrtelník, kdežto u nás plat poslanecký nepodléhá daním a dokonce jest i vyňat z exekuce. Československý poslanec muže jezditi zdarma po všech drahách i lodích republiky, Anglickému poslanci dostává se teprve ode dvou let náhrady za jízdy z jeho volebního okresu do Londýna. A tu se přihodilo v Anglii něco zajímavého: kdežto, dříve mohl si poslanec ve svém daňovém přiznání z oněch 400 liber sražeti výdaje spojené s výkonem jeho funkce, mezi nimiž byly zejména kromě poštovného výdaje spojené s častými cestami po volebním okresu (v Anglii mají totiž ještě takové zastaralé zvyky, že žádají od svého poslance, aby jim pravidelně podával zprávy o tom, co se děje v parlamentě a voličové sledují dokonce, jak horlivě se účastní schůzí) přestal nyní důsledně tento býti odčitatelnou položkou, takže napříště daň, kerou poslanec musil ze svého platiti, se zvětšila. Takovémuto důsledku jsme se. u nás moudře vyhnuli. A ještě jeden rozdíl: Anglický poslanec zasedá kromě hlavních prázdnin a svátků téměř po celý rok a koná v době zasedání schůze od pondělí do čtvrtka pravidelně od 3 hod. odpoledne do 11 hodin v noci, v pátek od 11 hod. dopoledne do 4 hod. odpoledne, málokdy skončí ony schůze o něco dříve, velmi často však v mnohem pozdějších hodinách nočních.1 Posuzuje-li se tedy poslanecký plat i jako odměna za výkon jest rovněž nepřiměřeně veliký. — Páni zákonodárci, kteří dovedli tak často energicky zasáhnouti do platu úředníků, odkázaných výhradně na jich daleko menší plat, měli by, ač to bude snad nepříjemné, rozpomenouti se, že stává se anachronismem, ponechávají-li svůj plat nezměněný. je.—Obdobně se mají věci ve Francii, kde nedávno v dlouhých debatách byl zvýšen plat na částku daleko nedosahující platu u nás.