NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 16098.

Čekatelé, do jejichž čekatelských práv bylo zasaženo exekucí neomezeným zřízením vnuceného práva zástavního, jsou oprávněni k žalobě podle § 37 ex. ř., že taková exekuce je nepřípustná vůbec, nikoli pouze, pokud byla povolena bez dodatku »bez újmy práv čekatelských«.
(Rozh. ze dne 12. května 1937, Rv II 205/37.)
Srv. rozh. č. 7086, 8015, 10682, 11227 Sb. n. s.
Na nemovitostech v knihovních vložkách č. 11, 54 a 78 katastrálního území L., připsaných vlastnicky rodičům žalobců Josefu a Cecilii H., jest pro žalobce vloženo právo čekanské podle odst. VII postupní a odevzdací smlouvy ze dne 30. května 1925, zřízené ve formě notářského spisu. Podle odstavce VII řečené smlouvy vyhradili přejímatelé na uvedených nemovitostech právo čekanství ve prospěch svých manželských dítek nezletilých Josefa, Ladislava a Marie H. v tom smyslu, že v případě úmrtí kteréhokoliv z nastupitelů připadá vlastnické právo zemřelého rodiče k těmto nemovitostem nezletilému Josefu, v případě dřívějšího úmrtí jmenovaného Josefa, anebo kdyby se nezletilý mladší syn k hospodářství lépe hodil než Josef, nezletilému Ladislavu, v případě dřívějšího úmrtí obou jmenovaných nezletilců nezletilé Marii H-ové. Usnesením okresního soudu v K. ze dne 25. dubna 19.33 byla žalovanému jako vymáhajícímu věřiteli povolena exekuce vnuceným zřízením práva zástavního na ideální polovinu uvedených nemovitostí proti Josefu H-ovi staršímu bez jakéhokoli omezení k vydobytí pohledávky 560 Kč s přísl. Žalobci nezletilí Josef, Ladislav a Marie H-ovi se proto domáhají se zřetelem na vložené právo čekanecké prohlášení povolené kauce za nepřípustnou. Soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Z nesporného stavu věci jest zřejmé, že jde o smlouvu mezi živými. Na jedné Straně se zavazují »nastupitelé«, t. j. rodiče, na druhé straně nabývají jejich nezletilé děti práva, o němž bylo zároveň stanoveno,, že se vloží do pozemkové knihy. Řečené oprávnění nezletilých dětí jest nazýváno ve smlouvě samé právem »čekanským«. Tato pouhá právnická kvalifikace jest bezvýznamná při řešení otázky, o jaké právo běží, zejména Vůči třetím osobám. Název sám, stranami použitý, hodil by se na fideikomisární substituci. Obsah smlouvy tak, jak byl sepsán, jest však odlišný od právních poměrů upravených předpisy §§ 604 a násl. obč. zák. O substituci lze mluviti právem jen tam, kde jsou zachovány zákonné formy v dotčených předpisech předpokládané. Jest to pořízení na případ smrti, avšak jakékoliv oprávnění vzniká teprve platně ve smyslu § 536 obč. zák. smrtí zůstavitelovou. To nutno zdůrazniti se zřetelem na tu část smlouvy, kde se mluví o »případu smrti«. Oprávnění žalobců, třebaže je smlouva tak označuje a přesto, že jest zápisem pozemkové knihy zajištěno, není svou právní podstatou substitucí, právem čekanským, jež má na mysli rozhodnutí č. 11227 Sb. n. s., kterého se prvý soud dovolává. Podle svého doslovu i zřejmé smluvní vůle není odst. Vil uvedené smlouvy rovněž omezením podle § 364 c) obč. zák. Jest to smlouva mezi živými, z niž mohou pouze smluvní strany vyvozovati práva a závazky. Není však účinná proti třetím osobám. Žalobci nemají práva, které by činilo exekucí vymáhajícího věřitele vlastníka nemovitosti nepřípustnou.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek soudu prvé stolice.
Důvody:
V souzeném případě jde o fideikomisární substitucí. Že takové omezení práva vlastnického ve prospěch dětí vlastníků nemovitosti může býti též smluveno á že, je-li knihovně vloženo, má účinnost i proti osobám třetím plyne jasně z ustanovení § 364 c) obč. zák. (rozh. č. 10682 Sb. n. s.). Z dotčeného v pozemkové knize zapsaného omezení vlastnického práva rodičů žalobců plyne, že nemůže býti právy třetích osob postižena podstata uvedených nemovitostí (rozh. č. 7086, 8015, 11227 Sb. n. s.). To uznal i sám žalovaný, ježto jeho právní zástupce při ústním jednání dne 16. dubna 1936 přednesl, že žalobci by mohli v žalobním návrhu žádati o výrok nepřípustnosti exekuce, pokud byla povolena bez dodatku »bez újmy práv čekanských«, a že pro případ, že žalobní žádost bude v tom smyslu upravena, uznává žalobní nárok v celém rozsahu. Žalovaný je však na omylu, zastává-li názor, že jest povinností žalobců upraví ti takto žalobní prosbu; Žalovaný jako vymáhající věřitel navrhl k vydobytí své vykonatelné pohledávky 560 Kč s přísl, proti Josefu H-óvi staršímu vnucené zřízení práva zástavního na ideální Josefu H-ovi připsané polovici uvedených nemovitostí a exekuce a ta byla mu povolena tak, jak žádal, tedy bez dodatku, že vklad ten se musí státi bez újmy čekatelských práv žalobců. Tímto neomezeným zřízením vnuceného práva zástavního byla zasažena podstata nemovitostí, na něž se exekuce vede, a bylo tím tedy zasaženo do čekatelských práv žalobců, kteří jsou proto oprávněni domáhati se žalobou podle § 37 ex. ř., aby exekuce ta, jak byla navržena a povolena, byla prohlášena za nepřípustnou. Právem tedy prvý soud vyhověl žalobě a prohlásil exekuci tu za nepřípustnou, a bylo proto jeho rozsudek obnoviti.

Citace:

Čís. 16098. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 642-644.