NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 1

Čís. 17181.

Je-li stížnost podané podle § 68 ex. ř. řízena na exekuční soud a domáháno-li se v ní zrušeni mobilámí exekuce co do určitých svršků jako nezákonné, může býti o ní rozhodnuto jen exekučním soudem ve výkonu soudní jurisdikce; proti usnesení exekučního soudu přísluší tomu, kdo je dotčen, samostatný rekurs podle § 65 ex. ř.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1939, R I 1533/38.)
Srov. rozh. č. 5098, 8005 Sb. n. s. a rozh. konfliktního senátu Dodatek II. k roč. XIX. Sb. n. s. V exekuční věci vymáhajících věřitelů Dagmary, Olgy a Marie Č. proti povinnému Otakaru Č. zabavil výkonný orgán okresního soudu ve V. různé svršky v usedlosti č. 11 v B. patřící Boženě W. přes její odpor. Podala proto Božena W. u okresního soudu ve V. stížnost podle § 68 ex. ř. na postup výkonného orgánu, domáhajíc se zrušení mobilární exekuce stran určitých zabavených sršků pro nezákonnost provedeného zabavení. Exekuční soud nevyhověl stížnosti. Rekursní soud odmítl stěžovatelčin rekurs. Důvody: Napadené usnesení, jímž byla zamítnuta stížnost ve smyslu § 68 ex. ř., má povahu rozhodnutí úřadu dohlédacího na úkony nesoudcovských orgánů. O rekursu podaném proti takovému rozhodnutí, jež se týká dohlédací činnosti prvého soudu, nelze však rozhodo váti jako o úkonu patřícím do soudcovské jurisdikce, neboť usnesení prvého soudu se nestalo aktem podléhajícím této jurisdikci, když se v něm nerozhodovalo o věci vyhrazené soudcovskému rozhodování. Podléhá tudíž usnesení prvého soudu vydané při výkonu dozorčí moci jen dozorčímu právu justiční správy, které se však vykonává odděleně od soudní moci rozhodovací (srov. rozh. senátu pro řešení kompetečních konfliktů Dod. II., z roku 1937). Byl proto rekurs odmítnut a prvému soudu nařízeno, aby jej předložil presidiu krajského soudu v T. jako úřadu povolanému k výkonu dozorčí moci nad okresním soudem ve V.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, aby o rekursu znovu rozhodl.
Důvody:
Jak plyne ze srovnání předpisu § 68 ex. ř. s ustanovením § 66 ex. ř., přísluší proti usnesení soudu, jímž bylo rozhodnuto o stížnosti podle § 68 ex. ř., rekurs podle zákonných ustánovení, která podle obsahu usnesení v jednotlivém případě mají platnost (srov. rozh. č. 5098, 8005 Sb. n. s. a nař .min. sprav, ze dne 3. prosince 1897, č. 25801, Věst. č. 44); bylo-li tudíž o stížnosti podle § 68 ex. ř. rozhodnuto — jako tomu je v souzené věci — zamítavě, přísluší stěžovateli samostatný rekurs podle § 65 ex. ř., neboť exekuční řád takové usnesení ani ne- prohlašuje za nenapadatelné, ani neodpírá proti němu samostatný opravný prostředek. Není proto správné, že rekursní soud stěžovatelčin rekurs odmítl a jako pouhou dohlédací stížnost odkázal presidiu krajského soudu jako úřadu dohlédacímu. Rozhodnutí senátu pro řešení kompetenčních konfliktů ze dne 14. května 1937, č. j. 866/36, nelze se tu dovolávati. Tam šlo o rozhodnutí přednosty soudu, stylisované jako ryzí akt dohlédací moci, a měla i stížnost jím vyřízená skutečně ráz stížnosti dozorčí ve smyslu § 78 zák. o org. soudní, byvši podána jen pro některé nepřístojnosti při výkonu exekuce u přednosty exekučního soudu a obsahujíc návrh, aby přednosta zjednal nápravu a učinil ze své moci opatření, aby úředník, který nařídil výkon, i vykonavatel dali stěžovateli dostiučinění a aby vykonavatel byl podle platných předpisů potrestán. V souzené věci však byla stížnost řízena na exekuční soud a stížnost domáhala se zrušení mobilární exekuce stran určitých svršků jako nezákonné. O takovém návrhu mohlo býti rozhodnuto jen soudem exekučním při výkonu soudní jurisdikce ve formě soudního usnesení, jak se také stalo, zejména když zrušení exekuce znamená i zrušení soudcovského zástavního práva formálně pravoplatně nabytého, a takové rozhodnutí nepatří do pravomoci dohlédacích úřadů soudních.

Citace:

č. 17181. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 59-61.