Čís. 16272.

Nezaměstnaným ve smyslu § 12, odst. 2, vl. n. č. 77/1936 Sb. z. a n. není, kdo se vskutku nevzdal své výdělečné činnosti, nýbrž dále koná práce patřící do oboru jeho dosavadní činnosti, třebas jen občas a příležitostně. Nezáleží na tom, zda má z nich příjem větší či menší.
(Rozh. ze dne 2. září 1937, R I 866/37.) Povinná Amna H., majitelka domu č. p, 230 v Ch., navrhla, aby jí byl podle vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n. povolen odklad dražby uvedeného domu na dobu po 30. červnu 1938, protože prý její manželi Jan H. jest nezaměstnaným ve smyslu § 12 řeč. vlád. nař. Exekuční soud zjistiv konaným šetřením, že manžel povinné nemůže již po dlouhou dobu skoro vůbec vykonávali svou truhlářskou živnost pro špatné hospodářské poměry, že nemá zakázek a že není schopný soutěže, ježto pro nemajetnost není s to si opatřili potřebné stroje, a že vykonává jen zcela ojediněle menší opravy, takže mu byla předepsána za rok 1935 výdělková daň toliko z částky 1200 Kč, uznal podle návrhu. Rekursní soud zamítl návrh na odklad. Důvody: Povinná by podle vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n. mohla žádali za odklad dražby jen tehdy, kdyby byl její manžel nezaměstnaný ve smyslu § 12, odst. 1 nebo 2, dotč. vlád. nař. Podmínky prvého odstavce uvedeného předpisu povinná ani netvrdí, předpoklad druhého odstavce, na nějž se povinná odvolává, není však splněn, ježto se podle zjištění prvého soudu manžel povinné nevzdal své výdělečné činnosti truhlářské úplně, nýbrž ji vykonává dále, třebaže jen v nepatrném rozsahu. Poněvadž se však podle § 12, odst. 2, řeč. vlád. nař. vyžaduje úplné vzdání se výdělečné činnosti, schází v souzeném případě právě uvedený zákonný předpoklad, a bylo proto návrh na odklad dražebního řízení zamítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud správně vyložil ustanovení § 12, odst. 2, vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n., odepřeli povolení odkladu exekuce proto, že tu není splněn předpoklad řečeným vlád. nařízeními stanovený, že se totiž manžel dlužnice Jan H., s kterým ona žije ve společné domácnosti, ve skutečnosti nevzdal své výdělečné činnosti. Neboť bylo zjištěno, že Jan H. koná dále práce ve svém oboru truhlářském, byť i jen občas a příležitostně, a nezáleží podle uvedeného vládního nařízení na tom, zda z nich má příjem větší či menší.

Citace:

č. 16272. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 119-120.