NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6915.

Samospráva okresní: 1. * Vkládati do okresního rozpočtu výdajové položky za účelem tvoření pensijního fondu pro okresní zaměstnance, nepříčí se ustanovení zák. o okr. zastupitelstvech. — 2. Jest otázkou hospodářskou, má-li určitý výdaj okresu býti hrazen řádnými příjmy, zejména přirážkami, či zápůjčkou.
(Nález ze dne 28. listopadu 1927 č. 8349/26.)
Věc: Okresní správní komise v Ú. proti zemskému správnímu výboru v Praze stran okresního rozpočtu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Osk v Ú. usnesla se dne 24. dubna 1925 schváliti okr. rozpočet na rok 1925, vybírati k hrazení schodku řádného rozpočtu 17% přirážku k dom. dani činžovní, jakož i 144% přirážku k daním ostatním, přirážkám podléhajícím a opatřiti prostředky k hrazení schodku mimořádného rozpočtu půjčkou.
Nař. rozhodnutím povolil žal. úřad v souhlasu, se zsp-ou vybírání 17% okr. přirážky k domovní dani činžovní a 127 1/2 % okresní přirážky k ostatním daním přirážkám podléhajícím. Současně vyslovil k odvolání celé řady poplatníků mezi jiným, že se položka »na zřízení pensijního fondu« 50000 Kč vylučuje z rozpočtu, poněvadž v okr. rozpočtu je každoročně dostatečně pamatováno na příslušný náklad v rámci řádné potřeby a zřízení zvláštního pens. fondu jé zbytečné, dále, že položka na »zřízení feriální osady« a »zřízení poradny o povolání« se vylučuje z řádné rozpočtové potřeby a zařazuje se do mimořádné potřeby, stejně položky »na stavbu silnice S.—Š.« ve výši 86000 Kč a »na stavbu silnice M.—V.« ve výši 300.000 Kč, poněvadž jde o náklad investiční.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Pokud jde o položku 50000 Kč ke zřízení pens. fondu, uvádí stížnost, že osk se usnesla dne 24. dubna 1925 zříditi pro své zaměstnance pens. fond a jakožto prvou splátku vložiti pro tento účel do rozpočtu na rok 1925 částku 50000 Kč. Zřízení takového fondu jest účelné, poněvadž def. zaměstnanci okresu platí již ode dne svého ustanovení pens. příspěvky, které mají plynouti do uvedeného fondu, místo aby jich bylo, jak se až dosud stalo, použito ke krytí běžných výdajů. Žal. úřad vyslovil, že jest v okr. rozpočtu každoročně na příslušný náklad v rámci řádné potřeby pamatováno a zřízení zvláštního pens. fondu je zbytečné. Má tedy žal. úřad za to, že osk nemůže přikročiti ke zřízení zvláštního pens, fondu a nemůže zařaditi do rozpočtu položku k utvoření takového fondu, jestliže až dosud o úhradu potřeb vyplývajících z pens. nároků okr. zaměstnanců bylo pečováno vkládáním částky k tomuto účelu v určitém správním roce potřebné do rozpočtu tohoto roku.
Tento názor žal. úřadu nemá v zákoně oporu. Nemůže býti sporu o tom, že náklady vzešlé z pens. nároků okr. zaměstnanců patří jako potřeba do rozpočtu okresního. Jakým způsobem má okres opatřiti úhradu pro takovouto potřebu, zákon nikde zvlášť neustanovuje. Lze tedy úhradu pro tyto náklady opatřiti každoročně stejným způsobem jako úhradu ostatních všeobecných výdajů, jimiž schodek rozpočtový se zvyšuje. Schodek tento jest pak uhraditi způsobem předepsaným v § 53 a násl. zák. o zast. okr.
Zák. o okr. zastupitelstvech, ani žádný jiný zákon nemá však ustanovení, které by zast. okresu bránilo postarati se o úhradu pens. nároků, jež zaměstnancům okresním proti okresu vzejdou, tím způsobem, že zřídí se zvláštní fond, do něhož plynou jednak pens. příspěvky zaměstnanci placené, jednak částky z prostředků okr. fondu tomuto přikázané. Zákon o pens. pojištění ze 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907 v § 66 lit. b) dokonce s existencí fondů okresních takovému účelu sloužících výslovně počítá. Má na mysli ovšem jen zaměstnance, kteří nemají nároků pens. na pens. normaliích spočívajících. S hlediska hospodářství okr. nemůže však činiti rozdílu, zdali jde o úhradu nároků pens. spočívajících na pens. normaliích, či na smlouvách služebních, a počítá-li zákonodárství v tomto případě se zřizováním dotčených fondů pensijních, nelze za to míti, že chce okresům v onom případě ve zřizování pens. fondu zásadně brániti.
Není však také zákonné překážky, která by okresu zásadně bránila přikročiti ke zřízení zaměstnaneckého fondu pensijního, když až dosud o úhradu nároků pens. pečoval způsobem jiným, t. j. bezprostředním vkládáním příslušné potřeby do rozpočtu okresního. Překážka taková mohla ovšem spočívati v konkrétní hospodářské situaci okresu. Je zajisté myslitelno, že by s hlediska zatížení poplatníků mohlo se jeviti účelnějším uhrazovati pens. nároky zaměstnanců okr. bezprostředně vkládáním měnivé potřeby jednoho každého roku z řečeného titulu očekávané do rozpočtu příslušného roku správního. Než žal. úřad zařazení sporné položky do okr. rozpočtu neposuzoval s hlediska hospodářské účelnosti, nýbrž viděl překážku prostě v tom, že až dosud bylo o úhradu potřeby vzniklé z pens. nároků zaměstnanců pečováno každoročním vkládáním částek v příslušném správním roce k účelu tomuto bezprostředně potřebných. Stanovisko toto bylo by však jen tehdy správné, kdyby okr. zastupitelstvo rozhodujíc se v určitém správním roce pro určitou methodu svého hospodaření, vázalo a mohlo vázati zásadou jednou přijatou i hospodaření příštích období správních, což by ve svých důsledcích znamenalo, že okr. zastupitelstvo bylo oprávněno svému usnesení, které činí pro jediný rok správní, podříditi hospodářství okr. v budoucnosti, tedy i za hranice svého funkčního období. Že takováto myšlenka je zák. o okr. zastupitelstvech úplně cizí, není však třeba blíže dokazovati.
Nemá tudíž názor, jímž tuto část nař. rozhodnutí jedině lze vysvětliti, v zákoně žádné opory a nař. rozhodnutí je v tomto bodu nezákonné.
Stížnost obrací se dále proti oné části nař. rozhodnutí, kde bylo vysloveno, že položky na »zřízení feriálních osad«, »zřízení poradny o povolání« a »stavbu silnic « mají býti přeřazeny z řádného rozpočtu do rozpočtu mimořádného. Poněvadž schodek řádného rozpočtu měl v daném případě býti hrazen přirážkou, kdežto k uhrazení schodku rozpočtu mimořádného má býti uzavřena zápůjčka, chtěl tím žal. úřad vysloviti, že uvedené položky nelze hraditi přirážkou, nýbrž zápůjčkou. Stížnost vytýká v té příčině, že náklady na zřízení feriálních osad činí 1000000 Kč a že částka 100000 Kč, která byla do rozpočtu na rok 1925 pojata, jest pouze prvou splátkou k tomuto účelu, dále že náklad na poradnu o povolání (plat ředitele a opatření kanc. místností) jest výdaj každoročně se opakující a konečně, že při zmíněných silničních stavbách nejde o novostavby, nýbrž pouze o rekonstrukce, jak se u okresu každoročně vyskytují.
Sluší především konstatovati, že zák. o zast. okr. neobsahuje ohledně rozdělení rozpočtu na rozpočet řádný a mimořádný žádného ustanovení, nestanoví zejména, že by mimořádné výdaje musily býti vždy hrazeny mimořádnými příjmy, hlavně zápůjčkou. Jest jen otázkou hospodářské účelnosti, nikoli však otázkou zákonnosti, zda by se snad v konkrétním případě nedoporučovala vzhledem k hospodářskému stavu okresu a jeho poplatníků, nehraditi takovýto mimořádný výdaj, který nemá významu pouze pro dotyčný správní rok, jen z příjmů tohoto roku, zejména nehraditi jej okr. přirážkou, nýbrž docíliti rovnováhy okr. rozpočtu, pokud jde o tyto výdaje, získáním příjmů mimořádných, zejména uzavřením zápůjčky.
Žal. úřad neměl stran položky »zřízení poradny o povolání«, při které stížnost tvrdí, že jde oi běžný výdaj, vůbec žádného podkladu pro to, že jde o mimořádné vydání, jinak nezkoumal však vůbec, zdali zmíněné výdaje vzhledem k výši dotyčných položek a k stavu okr. financí, jest účelo hraditi v dotyčném správním roce přirážkou či zápůjčkou, nýbrž vycházeje z nesprávného právního názoru, že veškeré investiční náklady, jakožto náklady mimořádné, musí býti hrazeny mimořádnými příjmy, totiž v daném případě zápůjčkou, vyloučil uvedené položky z řádného rozpočtu a přeřadil je do rozpočtu mimořádného.
Odporuje tedy naříkané rozhodnutí i v tomto bodu zák.

Citace:

č. 6915. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 528-530.