Authors:
= Váž. civ., 11 (1929), sv. 1
PDF

Čís. 8861.


Uznal-li vymáhající věřitel, navrhuje vyloučení zabavených věcí z exekuce, výslovně vlastnické nároky třetí osoby k zabaveným předmětům, nemůže v témže exekučním řízení věstí znovu exekuci na tyto předměty.
(Rozh. ze dne 6. dubna 1929, R II 107/29.)
Vymáhající věřitel uznal vlastnické nároky třetí osoby na zabavené věci a navrhl jich vyloučení z exekuce, načež byla exekuce zrušena. Při opětném výkonu exekuce zabavil vymáhající věřitel tytéž věci, načež se ona třetí osoba domáhala na něm žalobou zrušení exekuce. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvé stolice, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Soud odvolací nesdílí právní názor prvého soudce, že žalovaná strana jest vázána svým dřívějším prohlášením o vlastnictví žalobce k zabaveným motorům, které učinila v exekučním řízení. Neboť hlavním účelem takového prohlášení jest zrušení exekuce ohledně zabavených věcí, na které si třetí osoba činí vlastnické nároky, kdežto otázka vlastnictví jest jen otázkou podřadného významu. Není proto zabráněno vymáhající straně, by při opětném zabavení týchž předmětů v téže exekuční věcí od svého dřívějšího stanoviska neupustila a neodvolala uznání vlastnictví třetí osoby. Ve sporném řízení bylo by posuzovati takový postup strany žalované podle § 266 druhý odstavec c. ř. s. Poněvadž prvý soudce, vycházeje z nesprávného právního názoru, nevyšetřil a nezjistil skutkové okolnosti, o které žalobce opírá svůj vlastnický nárok, bylo odvolání vyhověti.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Důvody:
Rekursu nelze upříti oprávněnost. Nelze přisvědčiti právnímu názoru odvolacího soudu, že žalovaná není vázána svým dřívějším prohlášením o vlastnictví žalobce k zabaveným motorům, které učinila v témže exekučním řízení. Chtěla-li žalovaná dosáhnouti zastavení exekuce, stačil návrh na zastavení exekuce. Žalovaná se však v návrhu ze dne 9. července 1928 neomezila na návrh na zastavení exekuce, nýbrž výslovně udala, že si dovolatel činí vlastnické nároky na zabavené tři motory, které ona uznává, a proto· činí návrh na vyloučení těchto tří motorů z exekuce. Tímto výslovným uznáním dovolatelova vlastnického práva ke sporným třem motorům byla otázka vlastnictví k těmto motorům mezi stranami pro tuto věc vyřešena, žalovaná jest tímto uznáním vázána a nemůže v témže exekučním řízení znovu vésti exekuce na předměty, o nichž již uznala, že dlužníkovi nepatří. Odvolací soud jest proto na omylu, domnívaje se, že žalovaná jest oprávněna upustiti od svého dřívějšího stanoviska a odvolati uznání vlastnictví. To by se mohlo státi jen za předpokladu, že by žalovaná odporovala platnosti uznání samého. Ustanovení § 266 druhý odstavec c. ř. s. zde nedopadá, poněvadž tu nejde o doznání pouhé skutečnosti, nýbrž o uznání dovolatelova vlastnického práva.
Citace:
č. 8861. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 512-513.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).