Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 10 (1929). Praha: Ministerstvo sociální péče, 609 s.
Authors:
Weyr: Otázka delegace moci zákonodárné. Článek dle úmyslu Weyrova má sloužiti za doklad, toho, jaký praktický význam mohou míti úvahy všeobecné právní teorie. Problém zní takto: Může zákonodárce přenesli svou moc na jiný orgán, není-li v právním řádě o tom ustanovení? Jest nesprávné konstruovali pojem zákona a nařízení v poměru naprosté antithese. Se stanoviska normativního koná správní úřad, vydávaje nařízení, právě tak tvořivou práci jako parlament, který dává zákony. Zákon je norma prvotní, nařízení norma druhotná. Nauka rozeznává nařízení contra legem, secundum legem a praeter legem. Typická forma problému delegace moci zákonodárné jest tato: Může orgán zákonodárný zmocniti orgány výkonné, aby vydávaly nařízená contra legem, nařízení, která by rušila zákony ve smyslu formálním? Weyr odpovídá: Je-li určitý orgán státní nadán určitou mocí, neplyne z toho, že by mohl přenésti svou moc na jiný orgán, poněvadž tato moc nepatří k jeho právu, nýbrž spíše k jeho povinnostem.
Dr. Ivan Svoboda.
Citace:
Platnost nálezu zemské odvolací komise.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1929, svazek/ročník 10, s. 207-208.