Č. 9151.

Bytová péče: Podle zák. č. 118/28 může býti za splnění podmínek v zákoně uvedených zajištěn byt pro stát. zaměstnance i v obci, ve které není bytové nouze a třebas stát. zaměstnanec má byt jiný.
(Nález ze dne 27. března 1931 č. 4353.)
Prejudikatura: Boh. A 4837/25.
Věc: Antonín V. v H. proti zemskému úřadu v Praze o zajištění bytu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 6. března 1929 zajistil okresní úřad v H. na základě § 9 zák. č. 118/28 v domě st-lově v H. byt o dvou pokojích s příslušenstvím, obývaný 19. srpna 1922 berním tajemníkem Františkem V. a uprázdnivší se služebním přeloženími státního zaměstnance toho do obce jiné, pro asistenta důchodkového kontrolního úřadu Františka B. Odvoláním bránil se st-l zajišťovacímu příkazu námitkou, že nejsou zde splněny předpoklady § 9 cit. zák., ježto asistent B. zajištěného bytu nepotřebuje, ježto má v H. přiměřený byt o dvou pokojích, kuchyni s příslušenstvím za přiměřenou činži. Nař. rozhodnutím nevyhověl zemský úřad v Praze odvolání, odůvodňuje výrok svůj tím, že zákon okolnost, že státní zaměstnanec, v jehož prospěch se byt zajišťuje, má byt jiný, nezná jako důvod, který by vylučoval zajištění bytu. Naopak podmínky vylučující zajištění bytu uvedeny jsou v § 13 cit. zák. a jako předpoklad pro zajištění bytu uvádí v § 9 odst. 1 toliko, že byt byl aspoň ode dne 19. srpna 1922 státním zaměstnancem obýván, a že byt se uprázdní tím, že tento zaměstnanec byl přeložen do jiné obce. Obě tyto podmínky jsou splněny, neboť byt byl Františkem V. obýván již od roku 1916 a František V. byl přeložen z H. do P. Tím jsou dány předpoklady zákonné pro zajištění bytu a je tedy v odpor vzatý výměr okr. úřadu zcela odůvodněn.
Stížnost na rozhodnutí to podanou shledal nss bezdůvodnou. — —
Stížnost namítá, že lze zajistiti byty pro státní zaměstnance jen v obcích, kde jest nedostatek bytů a když státní zaměstnanec, pro kterého byt zajištěn, nemá vhodného bytu ani možnosti získati byt za přiměřené nájemné, čemuž v daném případě není, ježto přikázaný státní zaměstnanec v H. dostatečný byt má a může si v obci najmouti celou řadu volných bytů. Námitka ta není důvodná.
§ 9 a násl. zákona čís. 118/28 neváže právo úřadu zajistiti byty pro státní zaměstnance na podmínku, že v té které obci jest nedostatek bytů, ani nestanoví, že by bylo lze zajistiti byt pro státního zaměstnance jen tehdy, nemůže-li si opatřiti bytu smlouvou nájemní, jak to stanoví na příklad § 25 zák. č. 93/1879 ř. z. ve znění zák. č. 118/24 a není tedy zde ani vytýkané vady řízení, že úřad okolnosti ty nevzal v úvahu.
Pokud pak jde o výtku, že zajištění brání zde okolnost, že přikázaný státní zaměstnanec v obci již byt má, shledal nss mylným názor st-lův, na kterém námitka ta je vybudována. Neboť zákon neváže úřad nikterak zajistiti byt dle § 9 a následujících cit. zák. pouze pro státního zaměstnance, který nemá v obci řádného bytu. Paragraf 9 mluví všeobecně o jiném státním zaměstnanci a § 10 o povinnosti pronajímatele pronajmouti zajištěný byt státnímu zaměstnanci, kterého mu úřad byt zajišťující naznačí. Nss vyslovil ostatně již nál. Boh. A 4837/25 právní názor, že zajištění bytu dle § 13 zák. č. 87/23 nevadí okolnost, že státní zaměstnanec, v jehož prospěch byt byl zajištěn, má již v obci vlastní byt a setrval na něm i v daném případě, který je posouditi podle zák. č. 118/28, který v §§ 9—16 jen podrobněji rozvádí zásady obsažené v § 13 zák. č. 87/23, nezměniv po té stránce nic na zásadách instituce zajištění bytů státních zaměstnanců, jak byly již §em 13 posléz cit. zák. vysloveny.

Citace:

č. 9151. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 619-620.