NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Č. 3072.

Školství: Kterak jest zjišťovati národnost školních děti v řízení podle § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 mor. z. z. z r. 1906?
(Nález ze dne 8. ledna 1924 č. 79.)
Prejudikatura: Boh. 1397, 1398, 1457, 1514, 1821, 2668, 3059 a j.
Věc: Místní školní rada v P., Jan K. a soudr. (adv. Dr. Bedř. Mautnei z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o vyloučení ditek z návštěvy školy.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jde o dítky Arnošta a Ludmilu K., Petra a Pavla K. a Engelberta Š. zrušuje se pro vady řízení, jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Min. škol. vyslovilo rozhodnutím z 9. ledna 1923 toto:
»Šetřením zjištěno bylo, že dítky Arnošt a Ludmila K., František, Adolf a Jana Č., Petr a Pavel K. a Engelbert Š., docházející do německé obecné školy v P., jsou národnosti české.
Jest tedy jediné slušno ve smyslu § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. z r. 1906, aby výše uvedené dítky docházely nadále do české školy obecné v K., neboť návštěva jejich v německé obecné škole v P. nesrovnává se s výše uvedeným ustanovením zákonným.« Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Podle stálé judikatury nss řídí se národnost dítěte, pokud zvláštní okolnosti neodůvodňují opak (ku pří zbavení moci otcovské, opuštění rodiny otcem a pod.) v první řadě národností otce.
Naříkané rozhodnutí bude tedy ve shodě se zák., jestliže otcové vyloučených dětí jsou národnosti české, resp. není-íi skutkové zjištění žal. úřadu s hlediska § 6, odst. 2 zák. o ss v podstatných bodech neúplným, neodporuje-li spisům a nespočívá-li na řízení vadném.
Žalovaný úřad měl pro svůj závěr, že děti jsou národnosti české, tento skutkový podklad:
Za tohoto stavu věci nelze shledati vad ve smyslu § 6, odst. 2 zák. o ss, pokud jde o děti Františka, Adolfa a Jana Č., jelikož již z výslechu otce jejich je nade vši pochybnost zřejmo, že jest nejenom českého původu, nýbrž i české národnosti a sluší tudíž podle shora rozvedeného konstantního názoru nss- u i děti jeho pokládati za příslušníky české národnosti.
Na tom nemůže ničeho změniti ani tvrzení stížnosti, že běží o případ, kdy jsou děti jiné národnosti než otec, neboť během řízení správního nebyly vytěženy žádné skutečnosti, které by nasvědčovati mohly tomu, že se otec vzdal výkonu otcovské moci nad jmenovanými dětmi a že se o ně nestará a na výchovu jich vlivu nemá, aneb, že snad nastaly takové okolnosti, které by otce výkonu otcovských práv a povinností zbavovaly. Ježto nebyly dále také jiné závažné skutečnosti uplatňovány, z nichž by mohlo býti usuzováno, že děti ty jsou jiné národnosti než otec, není tu žádných zvláštních důvodů pro závěr stížnosti, že se národnost dětí Č-ových liší od národnosti otce, a je tudíž stížnost ve příčině dětí těch bezpodstatnou.
Pokud však jde o ostatní děti, dospěl soud ke zrušení nař. rozhodnutí z těchto úvah:
Otcové dětí těchto a to Ferdinand K., Antonín Š. a Jan K. proh1ásili se za Němce a nevyplývá ze spisů, na čem úřad založil svůj úsudek, že děti jejich jsou národnosti české, leč by žal. úřad závěr ten byl založil na skutečnosti, že se otcům těm pocházejícím z českých obcí dostalo českého školního vzdělání, a že také podle zprávy četnické stanice v P. jsou české národnosti. Tyto skutečnosti sarr.y o sobě však nestačí k spolehlivému závěru o národnosti osob těch a jest nutno, aby ještě jinými objektivními znaky bylo zjištěno, jakou národnost měli otcové jmenovaných dětí v době pro vyloučení dětí rozhodné, aneb zda po případě jejich tvrzení, že jsou národnosti německé, odpovídá skutečnosti.
Ve příčině těchto děti trpí tedy skutkové zjištění podstatnou neúplností a bylo proto nutno nař. rozhodnutí, pokud se obírá školní příslušností jmenovaných dětí, zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

Čís. 5134. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 72-72.