Čís. 1345.

Padělání dobytčího pasu jest zločinem podvodu dle §u 199 písm. d) tr. zák., jednalo-li se pachateli o to, by se vyhnul zvěrolékařské prohlídce dobytčete.
(Rozh. ze dne 12. listopadu 1923, Kr II 496/22).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského soudu v Opavě ze dne 12. května 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu dle § 197, 199 písm. d.) tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje pouze důvod zmatečnosti čís. 10 §u 281 tr. ř., snažíc se dovoditi, že obžalovaný měl býti odsouzen pouze pro přestupek §u 320 f) tr. zák., ježto prý neměl úmyslu, svým jednáním (paděláním dobytčího pasu) způsobiti škodu. Dokonce prý zde nebyla ani možnost takové škody, ježto obě zvířata, pro něž bylo pasu použito, byla zdravá a pouhé poškození práva státního dohledu, o něž se zde jedná, spáchané z lehkomyslnosti, bez úmyslu poškoditi, jest trestno pouze dle §u 320 tr. zák., nikoliv dle §§ 197, 199 a) tr. zák. Stížnost není odůvodněna. Padělání dobytčího pasu zakládá podvod dle §u 199 d) tr. zák., jakmile se pachateli při něm jednalo o to, aby se vyhnul lékařské prohlídce dobytka. Tato rozhodná okolnost jest v napadeném rozsudku bezvadně zjištěna. Dospělť první soud z výsledků provedeného řízení k přesvědčení, že obžalovaný vymazal z prošlého již dobytčího pasu, znějícího »na prase k porážce« tato tři slova a nahradil je vypsaným novým nápisem »kráva s teletem červená a bílá« jen za tím účelem, aby zamezil lékařskou prohlídku prodaných 2 dobytčat a tak při další jich dopravě zmařil účel, jejž' stát sleduje prováděním veterinářské policie. Tímto zjištěním jest však naplněna subjektivní skutková podstata §§ů 197, 199 d) tr. zák. Vyplývať jasně ze zákona o zamezení dobytčího moru (ze dne 29. února 1880 čís. 35. ř. zák.), i z prováděcích předpisů k němu, že zákonodárce klade hlavní váhu na prohlídku zvířat, která musí předcházeti vydání pasu, by se autoritativním způsobem zjistil zdravotní stav, jakož i nepodezřelý původ zvířat, poněvadž jen přesným dodržením těchto předpisů lze dosáhnouti účelu, zákonem zamýšleného. Zmaří-li se však paděláním dobytčího pasu provedení prohlídky, jest jasno, že se tím poškozuje nejen státní právo dohlédací, nýbrž přímo právo státu na nerušené provedení prohlídky, nutné k dosažení účelu, státním dohledem zamýšleného. Úmysl, k takovému poškození směřující a v tomto případě zjištěný, odpovídá tudíž zcela podvodnému úmyslu §u 197 tr. zák. O použití §u 320 f) tr. zák. bylo by lze mluviti jen tenkráte, kdyby pachatel svémocně padělal pas (a to ztracený nebo poškozený pravý pas) o zvířatech, jež byla úředně prohlédnuta a shledána zdravými, a nezamýšlel tudíž nikoho klamati o provedené prohlídce. V tomto případě však, kde byla prohlídka zvířat zmařena, dlužno pokládati podvodný úmysl za splněný a nemůže na něm ničeho měniti okolnost, že byla snad později dobytčata prohlédnuta a shledána zdravými, což ostatně rozsudek ani nezjišťuje.

Citace:

č. 1345. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 478-479.