NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Č. 2616.

Administrativní řízení: Je podstatnou vadou řízení, zamítne-li úřad odvolací odvolání strany obsahující určitou podstatnou výtku, pouhým poukazem na důvody rozhodnutí stolice nižší, které se však nevyslovilo o obsahu oné výtky, nemajíc k tomu ani příčiny.
(Nález ze dne 7. září 1923 č. 14 872.) Věc: Frant. P. v P. (adv. Dr. Jan Ed. Baštýř z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran pronájmu mlýna obce S.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Obec S. prodala trhovou smlouvou z 30. května 1917 st-li a jeho manželce mlýn zvaný »obecní«. Než došlo k tomu, aby hontianský župní výbor správní učinil usnesení, zda uvedenou smlouvu, mu k schválení předloženou, schvaluje čili nic, ztratily se při vpádu maďarských bolševiků na Slovensko spisy a jmenovaný župní správní výbor ve věci vůbec usnesení neučinil.
Dne 8. března 1920 usnesl se obecní výbor v S., že dá obecní mlýn ve veřejné dražbě do pronájmu, a to bez ohledu na předchozí úmluvu s manžely P., ježto prý župní správní výbor neschválil trhové smlouvy mezi nimi a obcí uzavřené. Dražba byla položena na den 29. dubna 1920 a vydražil při ní Josef P. v P. pronájem mlýna. Smlouva nájemní na základě toho s ním sepsaná byla schválena usnesením obecního výboru ze dne 29. dubna 1920.
Správní výbor župy hontianské, jemuž dražební pronájem obecního mlýna byl předložen k schválení, usnesením 20. prosince 1920 jej schválil z těchto důvodů: »Obecní výbor v S. se ještě v roce 1918 usnesl, že obecní mlýn odprodá z volné ruky Františku P. za 8600 K, z kterého obnosu kupec 6000 K hned při podpisu smlouvy do obecní pokladnice složil. Tato smlouva byla předložena ještě v tom roce županskému úřadu k projednání před župním výborem; jenže pro nastalý převrat už nebyla projednávána, neboť se všechny příslušné spisy, které jsou pod č. 212/1919 protokolovány, při bolševickém vpádu ztratily. Ježto tedy trhová smlouva uzavřená s Františkem P. nebyla župním výborem schválena a jako obecním zájmům, odporující na základě § 120 zák. čl. 22 : 1886 by se toho času ani schváliti nemohla, usnesl se obecní výbor, že už zaplacený závdavek Františku P. vrátí a označený mlýn cestou veřejné dražby dá do pronájmu. Zákonitě vynesená usnesení byla v obci uveřejněna, ale proti nim v zákonité době nikdo neapeloval, následkem čehož musila býti schválena, a to tím více, poněvadž hoví zájmům obce. Je sice pravda, že proti těmto usnesením podal apelaci František P., avšak o této apelaci nemohlo býti uvažováno, ježto nebyla podána při kompetentním úřadu — obecním představenstvu — a musila býti obecním představenstvem pod č. — jako zmeškaná na základě § 5 zák. čl. 20 : 1901 odmrštěna, proti kterémužto odmrštění Frant. P. dalšího rekursu nepředložil.«
Proti tomuto rozhodnutí župního správního výboru podal František P. apelaci, v níž uplatňoval, že uvedený pronájem obecního mlýna byl nedovolený, ježto obec nebyla již vlastníkem mlýna. Proto že jest nezákonným i schválení pronájmu. Schválení trhové smlouvy, jíž František P. mlýn koupil, nebylo odepřeno, nýbrž záležitost zůstala jen nerozhodnuta, a mělo býti dodatečně opatřeno, aby župní správní výbor o jejím schválení rozhodl. Obec tedy pronájmem jednak nepřípustně zasáhla do práv st-lových, nabytých z trhové smlouvy. Avšak její postup je i pro ni samotnu velmi nebezpečný a záhubný, neboť takto se zaplétá se st-lem i s nájemcem do nákladných a marných sporů a tím se lehkomyslně vydává nebezpečí zbytečných výdajů. Tuto apelaci zamítl ministr pro Slov. rozhodnutím, proti němuž směřuje stížnost Františka P. k nss podaná, odvolav se na odůvodnění napadeného rozhodnutí župního správního výboru.
Rozhoduje o stížnosti řídil se nss těmito úvahami:
Stížnost uplatňuje, že ztráta spisů na županském úřadu následkem bolševického vpádu nemůže býti na úkor st-lovu nabytému vlastnickému právu, čtyřletým pokojným, bona fide prováděným vlastnickým užíváním potvrzenému, a obec S. jednala neoprávněně i v rozporu s platným zákonem, když přes to mlýn prodala, berouc za základ, jakoby otázka schválení trhové smlouvy, kterouž st-1 koupil mlýn, byla bývala župním správním výborem pravoplatně rozhodnuta, ač tomu tak nebylo.
Zabývaje se nejprv námitkou odvodního spisu žal. úřadu, že se st-li nedostává aktivní legitimace, nss musil přihlédnouti k tomu, že žal. úřad z věcných důvodů zamítl st-lovo odvolání podané proti rozhodnutí župního správního výboru. Cítí-li se st-1 tímto zamítnutím svého odvolání dotčeným ve svém subjektivním právu, jest nemožno mu důvodně upírati legitimaci ke stížnosti na nss (§ 2 zák. o ss).
Stejně bezdůvodnou jest i výtka téhož odvodního spisu, že by stížnost na nss byla nepřípustná podle § 3 lit. a) zák. o ss. Bylať by s tohoto hlediska stížnost nepřípustná jen tehdy, kdyby byl správní úřad rozhodl o věci, jejíž rozhodování přísluší na pořad práva řádných soudů. V daném případu však úřad otázku vlastnictví mlýna, kterou má odvodní spis na mysli, rozřešil si jen jakožto prejudiciální, tudíž skutkovou otázku pro své vlastní rozhodnutí, které zahrnovalo v sobě jen rozřešení sporu, má-li smlouvě, jíž obec propachtovala svůj mlýn Josefu P., uděliti s veřejnoprávního hlediska prospěchu obce schválení čili nic.
Pokud běží o meritum věci, brojí stížnost Františka P. proti skutkovému zjištění nař. rozhodnutí, zračícímu se v rozřešení prejudiciální otázky vlastnictví mlýna, kteroužto otázkou žal. ministerstvo mělo podnět zabývati se přihlížejíc k tomu, že st-1 v apelaci podané proti rozhodnutí župního správního výboru namítal, že on jest vlastníkem mlýna, jejž dává obec do pachtu, což nemůže býti na prospěch obce, která vydává se tím v nebezpečí nákladů, jež by jí mohly vzejíti ze sporů, do kterých se tím zaplete. Rozhodnutí žal. ministerstva samo v odůvodnění vlastním však neobsahuje ničeho, z čehož by bylo patrno, jak úřad posuzuje spor s hlediska této námitky. Zvolený způsob odůvodnění odkazem na důvody rozhodnutí župního správního výboru mohl by zahrnovati v sobě náhradu za vlastní odůvodnění žal. úřadu ve směru vytčené námitky st-lovy apelace, jen kdyby rozhodnutí župního správního výboru samo bylo mělo podnět zabývati se a bylo skutečně zabývalo se nějakou st-lovou námitkou uvedeného obsahu. Než ze spisů vysvítá, že župní správní výbor nejudikoval o nějakém odvolání st-lově z usnesení obecního výboru, jeho funkce nijakým takovým odvoláním nebyla vyvolána, st-1 jako strana vstoupil do řízení teprve odvoláním podaným proti rozhodnutí župního správního výboru a proto důvody nálezu župního správního výboru ani neměly podnětu reagovati na nějaké st-lovy námitky a také na ně nereagovaly. Odůvodnění rozhodnutí ministerstva odkazem na důvody jmenované nižší stolice jest tudíž nedostatečné, ježto z tohoto odůvodnění není nijak zřejmo stanovisko, s jakého žal. úřad svrchu vytčenou námitku st-1ovu posuzuje, takže nss není s to, aby posoudil nař. nález v tomto směru co do jeho zákonnosti resp. bezvadnosti.
V tom spočívá podstatná vada řízení, pro niž slušelo nař. nález po rozumu druhého odstavce § 6 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 2616. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 501-504.