NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3466.

Třebas schválení representanta cizozemské obchodní společnosti, zapsaného v obchodním rejstříku, bylo správními úřady odvoláno, jest representant i nadále oprávněn zastupovati společnost na soudě i proti bezelstným třetím osobám, dokud nebyl z obchodního rejstříku vymazán.
(Rozh. ze dne 5. února 1924, Rv I 1028/23).
Žalobě na akciovou společnost o zaplacení 81 000 Kč bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalovaná strana uplatňuje jako dovolací důvod především zmatečnost (§ 477 čís. 5 c. ř. s.) rozsudku odvolacího soudu, již shledává v tom, že odvolací soud zamítl odvolání přes to, že vytýkala, že nebyla v řízení vůbec zastoupena (§ 477 čís. 5 c. ř. s.), jelikož z obchodního rejstříku jest prý zřejmo, že před převratem byl representantem žalované firmy jakožto cizozemské (anglické) akciové společnosti Bedřich B. usnesením ze dne 9. dubna 1914 zapsaný, že však rozpadnutím říše Rakousko-Uherské zápis ten pozbyl účinnosti. Skutečně bylo prý i československými správními úřady schválení Bedřicha B. jako representanta oné společnosti pravoplatně odvoláno — a to rozhodnutím zemské správy politické ze dne 22. srpna 1922 a ministerstva vnitra ze dne 22. prosince 1922. Odvolání to prý neúčinkuje dnem, kdy se stalo, nýbrž ode dne převratu. Tak prý vznikl nedostatek procesní způsobilosti podle §u 6 c. ř. s. Než dovolatelka přehlíží, že těmito rozhodnutími Bedřich B. přestal býti representantem žalované společnosti před správními úřady, že však před soudy a vůči závazkům, společností převzatým zůstal i na dále plnomocníkem společnosti, neboť byl dle výtahu z obchodního rejstříku jako representant společnosti zapsán až do 22. ledna 1923 a tudíž do této doby, jelikož dotud nebyla v té příčině v zápisu žádná změna předsevzata, také k representaci oprávněn. Pokud tato representace nebyla z obchodního rejstříku vymazána, platila vzhledem na publicitu obchodního rejstříku vůči třetím bezelstným osobám, a nemohlo dovolatelkou tvrzené pominutí representace před vymazáním z obchodního rejstříku míti právní účinnost. Přijal-li tedy Bedřich B. žalobu ze dne 31. prosince 1921 a ustanovil-li pro žalovanou společnost právního zástupce, nemůže býti řeči o tom, že žalovaná společnost nebyla řádně zastoupena, tím méně však, že nebyla vůbec zastoupena. Ovšem pominula tato representace odvoláním schválení správními úřady a zápisem toho do obchodního rejstříku (výmazem representace). Leč tím, že byl pro žalovanou společnost brzo potom ustanoven opatrovníkem Dr. František P., jenž udělil posavadnímu právnímu zástupci plnou moc neohradiv se proti vedení sporu, do sporu vstoupil, schválil tím jeho vedení, takže nelze se dovolávati uplatňovaného důvodu zmatečnosti. Tvrdí-li žalovaná společnost v dovolání, že Dr. P. jest jen opatrovníkem jmění společnosti, dlužno k tomu podotknouti, že se to nesrovnává se zápisem do obchodního rejstříku, kde výslovně se mluví o opatrovníku společnosti.

Citace:

Čís. 3466. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 193-194.