NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 2

Čís. 12015.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Bylo-li v prospektu upozorňujícím na příležitost inserovati v časopise A. uvedeno, že časopis ten v době, kdy časopis B. byl úředně zastaven, byl dodáván odběratelům zastaveného časopisu a že od té doby jest silně rozšířen a zejména v určitých kruzích oblíben, — jde jen o údaj, od kdy jest časopis rozšířen a oblíben, neměla tím však býti naznačena jakákoliv jiná spojitost nynějšího časopisu A. s časopisem B., jež by mohla býti tomuto ná úkor nebo na újmu, nýbrž jde jen o dovolenou reklamu.
(Rozh. ze dne 21. října 1932, Rv I 584/31.)
Nakladatelství novinářské Wolf v Žatci rozesílalo prospekty, ve kterých byla tato věta; »Deutsche Morgenzeitung, ein Oberlandblatt, das 1919, ais die Bohemia behordlich eingestellt war, 4 Monate lang ais Ersatzblatt an die Bohemiaabonnenten geliefert wurde und seit jener Zeit im deutschen Gebiete der Republik stark verbreitet und namentlich in Handel- und Gewerbekreisen stark beliebt ist«. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se »Rota« akc. spol. pro novinářství a knihtiskařství, dříve »Deutsche Zeitungsaktiengesellschaft« v Praze na Ludvíku Wolfovi, majiteli novinářského nakladatelství Wolf v Žatci, by bylo uznáno právem, že žalovaný jako vlastník novinářského nakladatelství »Wolf« jest povinen, v prospektech vedlejší větu »... das 1919, ais die Bohemia behordiich eingestellt war, 4 Monate lang ais Ersatzblatt an die Bohemiaabonnenten geliefert wurde und seit jener Zeit im deutschen Gebiete der Republik stark verbreitet und namentlich in Handel- und Gewerbekreisen beliebt ist...« vynechati a rozšiřování tohoto prospektu, ve kterém tato věta jest obsažena, zanechati. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
V jednání žalované strany nelze shledati skutkovou povahu nekalé soutěže, a to ani podle § 1, ani podle § 2 zákona o nek. sout. Zákon má v těchto předpisech na mysli jen jednání způsobilé poškoditi soutěžitele neb údaje způsobilé zjednati podniku přednost na úkor jiných soutěžitelů. Prospekt k žalobě přiložený upozorňuje na příležitost inserovati v deseti časopisech tam jmenovaných. Ke jménu každého časopisu připojeno jest vylíčení jevící se jako reklama a poukazující především na jeho oblíbenost nebo rozšíření. K jménu prvého časopisu tam jmenovaného (Deutsche Morgenzeitung) přidána jest pozastavená věta. V prospektu praví se dále, že tyto listy (t. j. oněch deset časopisů) mají úhrnný náklad před 60000 výtisků zaručený státní tiskárnou v Žatci každému inserentu, slibují se předplatitelům výhody a vyzývá se k inserování. Podle skutkového přednesu žalující strany poslán byl tento prospekt jakési paní, jejíž jméno bylo uvedeno v insertu uveřejněném v časopise Bohemia. Že tato paní byla předplatitelkou tohoto časopisu, anebo že prospekt ten byl zaslán, anebo se zasílá skutečně předplatitelům časopisu Bohemia, nebylo tvrzeno. Mohlo tedy jíti jen o upozornění inserenta časopisu Bohemia na příležitost k inserci v dalších deseti listech. Žalobní nárok uplatněn jest z důvodu vytčeného v žalobě: Žalovaný rozesílá prospekty, v nichž jest pozastavená věta, tím vzbuzuje u adresátů dojem, že časopis vydávaný žalovaným je v jakési spojitosti s časopisem Bohemia, jako kdyby směr (tendence) obou byl týž. Že si žalovaný jako vydavatel oněch časopisů chtěl touto větou, a vychvalováním připojenými ke jménům všech ostatních časopisů uvedených v prospektu, a rozesíláním prospektů zjednati přednost při soutěži, o tom není pochybnosti, neboť to jest účelem každé reklamy. Šlo mu zajisté o získání předplatitelů (slova: bieten wir unseren Abonnenten), ne jen inserentů. O to jde však zajisté vydavateli každého časopisu. Denní zkušenost učí, že se rozesílají nejen prospekty, nýbrž i ukázková čísla časopisů a že se v nich poukazuje hlavně k výhodám inserce. Ovšem nesmí se tak díti na úkor jiných soutěžitelů, aniž smí jíti o rozpor s dobrými mravy soutěže. V pozastavené větě upozorňuje se na to, že jeden z deseti listů jmenovaných v prospektu, t. j. list Deutsche Morgenzeitung byl v roce 1919 po čtyři měsíce dodáván jako náhradní list předplatitelům Bohemie a že jest od toho času v německém území republiky rozšířen a v určitých kruzích oblíben. I u ostatních časopisů upozorňuje se hlavně na jich veliké rozšíření a na jejich oblibu v určitých kruzích, zajisté jako na skutečnosti nejdůležitější pro inserci. Jest proto i v pozastavené větě klásti důraz jen na druhou větu, v níž se inserenti upozorňují na rozšíření a na oblibu jmenovaného listu, kdežto v první větě se jen praví, od kdy jest list ten tak rozšířen a oblíben. Jiné zmínky, než jak byla shora uvedena, v ní není o časopise Bohemia. Srovná-li se s tím přednes žalobkyně v žalobě, jakož i skutečnost doznaná v dovolání, že onen náhradní list vycházel skutečně pod jménem Deutsche Morgenzeitung und Handelsblatt (jak zní plné jméno’ listu jmenovaného v prospektu pod 1), že list ten vycházel v Žatci krátký čas ještě po zrušení zákazu Bohemie nákladeni vydavatelství tohoto časopisu, lze uznati pozastavenou větu jen jako údaj, že list téhož jména vycházející v podniku žalovaného byl předplatitelům Bohemie dodáván po čtyři měsíce v roce 1919 jako náhradní list předplatitelům zastaveného časopisu Bohemia, a to údaj učiněný jako sdělení, od kdy jest onen list rozšířen a oblíben. Není nejmenšího důvodu pro názor, že údajem tím byla naznačena jakákoliv jiná spojitost nynějšího časopisu Deutsche Morgenzeitung s časopisem Bohemia, jež by mohla býti tomuto na úkor nebo na újmu, že by šlo o list téže tendence, t. j. politické, tím méně, že by žalovaný chtěl odlouditi předplatitele časopisu Bohemia, rozesílaje prospekt s onou zmínkou osobám inserujícím v Bohemii. Žalovaný sám nezamlčuje v prospektu skutečnost, že náklad 60000 výtisků zaručen jest státní tiskárnou, netají se tudíž skutečností rozhodnou zajisté i pro politický směr listů jmenovaných v prospektu. Nemá již proto význam zmínka o časopise Bohemia, vytýkající jen skutečnost omezenou na čtyři měsíce uplynulé před více než deseti lety, i když jde o podnik soutěžitelský, takže není třeba hleděti ani k tomu, že zmínka je v prospektu, jenž má sloužiti celkem deseti časopisům. Snaží-li se žalovaný rozesíláním prospektů získati si inserenty pro oněch deset časopisů a předplatitele pro některý z nich, tudíž i pro Deutsche Morgenzeitung, neděje se tak na újmu nebo na úkor žalující, strany jako soutěžitele, aniž jest jednání žalovaného způsobilé poškodili podnik žalující strany. I když v prospektu jest jmenován podnik ten, jde vždy jen o dovolenou reklamu, nelze však z toho dovodili, co předpokládá žaloba, tak že není tu nekalé soutěže, pro kterou bylo žalováno.

Citace:

č. 12015. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 357-359.