NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 6560.

Naturální byt nepozbývá své povahy tím, že po skončení služebního poměru zaměstnavatel ponechá zaměstnanci byt výjimečně a prozatímně na určitou dobu. Lhostejno, zda zaměstnanec platí z bytu určitý peníz.
(Rozh. ze dne 9. prosince 1926, R 2 383/26.)
Žalovaný, finanční úředník, obýval naturální byt i po svém pensionování. Žalobě eráru o vyklizení procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Rozsudek prvé stolice má za to, že naturální byt strany žalované změnil se v řádnou nájemní smlouvu tím, že dřívější zaměstnavatel (žalobce) i po skončení služebního poměru žalovanému ponechal týž byt za náhradu na určitou dobu. S tímto právním názorem odvolací soud nesouhlasí. »Naturální byty« jsou byty, jež ponechává zaměstnavatel za náhradu svému zřízenci po dobu trvání služebního poměru. Právní poměry naturálních bytů podléhají soukromému právu; zejména rozhodují v otázce skončení naturálních bytů předpisy občanského práva o skončení služebního poměru. Pozbývají tedy z pravidla naturální byty své účinnosti skončením služebního poměru. Ponechal-li však zaměstnavatel svému zřízenci i po skončení služebního poměru dosavadní naturální byt za dosavadních podmínek výjimečně a prozatímně na určitou dobu, zachovají naturální byty svou původní právní povahu. Změna nastává teprve tehdy, projeví-li strany jasně vůli v ten smysl, by na místo dosavadního bytu naturálního vstoupil nový samostatný nájemní poměr, opravňující nájemníka k užívání bytu bez ohledu na dřívější služební poměr. V tomto případě shodují se strany v tom, že žalovaný v době od 1. září 1913 až do 1. září 1919 užíval sporného bytu jako respicient fin. stráže proti srážce polovice místního přídavku a že od 1. září 1919 až do svého pensionování (1. května 1925) pokračoval v užívání bytu jako komisař a revident důchodkové kontroly za srážku 648 Kč ze služebních příjmů. Žalující strana tvrdí dále, že žalovaný později žádal za přenechání naturálního bytu a že této žádosti bylo vyhověno až do konce roku 1925. Žalovaný správnost posléze řečených údajů popřel a namítal zejména, že stal se podnájemníkem sporného bytu od 1. září 1919. Poukázal zejména к tomu, že v dopise ze dne 4. září 1925 a v protokole okres. fin. ředitelství ze dne 5. ledna 1926 jasně vystoupil jako podnájemník bytu, takže nastala změna v povaze původního bytu naturálního. Tyto důkazy nebyly v prvé stolici provedeny, poněvadž procesní soud prvé stolice měl za to, že k nájemní smlouvě stačí, když žalovanému byl ponechán byt na určitou dobu za dosavadních podmínek. Odvolací stolice má za to, že právě uvedené důkazy listinami jsou důležité к posouzení otázky, zda skutečně strany umluvily na místě dosavadního bytu naturálního novou nájemní smlouvu.
N e j v y š š í soud nevyhověl rekursu.
Důvody: Názor soudu odvolacího, že naturální byt nepozbývá své povahy tím, že zaměstnavatel zaměstnanci po skončení služebního poměru naturální byt ponechá výjimečně a prozatímně na určitou dobu, jest zajisté správným, neboť nelze jedině z této skutečnosti bezpečně souditi na to, že došlo za souhlasu stran ke změně bytu dosud jako naturálního zaměstnancem užívaného v byt nájemní. Okolnost, zda zaměstnanec z bytu platí určitý peníz, jest nerozhodna, a nemůže rovněž sama o sobě přivoditi změnu bytu naturálního v byt nájemní. Jest proto též přisvědčiti názoru soudu odvolacího, že v projednávaném případě jeví se nutným, by byly provedeny žalovaným v prvé stolici nabízené důkazy o tom, že při ponechání sporného bytu žalovanému к dalšímu užívání po jeho odchodu do pense stal se byt žalovaného za souhlasu žalobce bytem nájemním (podnájemním). Ježto soud prvé stolice následkem svého odchylného právního názoru s tohoto hlediska otázku přeměny bytu žalovaného z bytu naturálního na byt nájemní neřešil, jeví se doplnění řízení soudem odvolacím nařízené nutným.

Citace:

č. 6560. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 786-787.