NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Č. 5192.

Samospráva obecní. — Školství: Jak má postupovati nadřízený úřad samosprávný, když v řízení opravném zkoumá účelnost a prospěšnost usnesení obecního zastupitelstva o převzetí nákladu na zřízení a vydržování školy občanské?
(Nález ze dne 9. prosince 1925 č. 23772).
Věc: Obec B. (adv. Dr. Jos. Kočí ze Žel. Brodu) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. strany adv. Dr. J. John z Prahy) o věcný náklad na zřízení občanské školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: Ob. zastupitelstvo v B., jednajíc o zřízení měšťanské školy v B. usneslo se dne 31. března 1921 na tom, že »věcný náklad se zařízením měšťanské školy bude hraditi obec«. Osk usnesení to výměrem z 9. června 1922 schválila.
Dne 15. června 1923 jednalo ob. zast. znovu o stavbě měšťanské školy v B. a usnesení jeho zní takto: »Po přečtení dopisu ošv-u v S. z 11. června 1923 o zřízení měšťanské školy v B., bylo tehdejší usnesení z 31. března 1921 formulováno takto: Ob. zast. v B. se usneslo ve schůzi dne 31. března 1921 a 15. června 1923, že se obec B. zavazuje hraditi veškerý náklad spojený se zřízením a vydržováním školy měšťanské v B., pokud tuto povinnost ukládá zákon školní obci.«
K námitkám Josefa Š. a spol. zrušil vládní komisař zastupitelského okresu s-ského výměrem ze 7. května 1924 toto usnesení obce z důvodu, že by sama obec na úkor svého poplatnictva nesla náklady, jež jinak by měly spolu nésti i obce přiškolené, že vzdálenost od města S. jest malá, a definitivní umístění mčšť. školy v B. neodpovídá potřebě obcí ve východní části okresu.
Stížnost, již do tohoto rozhodnutí podala obec B., zsv v Praze nař. usnesením zamítl. — — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Stížnost vytýká — — — vadnost řízení spočívající v tom, že zsv posuzuje prospěšnost a účelnost hospodářského opatření obecního, dostatečně nevyšetřil premisy, o něž úsudek svůj opřel.
Otázky prospěšnosti a účelnosti jsou otázkami skutkovými, jenž nss může zkoumati jen s hlediska § 6 odst. 2. zák. o ss. Žal. úřad založil závěr svůj na úvaze, že věcný náklad na zřízení a udržování měšť. školy není sice sám o sobě nepoměrný k hospodářské síle obce, ale že obec má jiné výlohy, které ji zatěžují, nebo v budoucnosti budou zatěžovati. Jako tyto výlohy uvádí náklad na zřízení obytného domu, který přes podporu státní z části přece jen postihne obec, a to číselně značnou částkou. Mimo to očekávají obec výlohy na vodovod, elektrisaci a podobně. Žal. úřad uvažoval dále, že zřízení měšť. školy není nezbytné, a že výlohy s jejím zřízením postihly by obec B. samu, ač by jinak, kdyby se měšť. škola zřizovala, postihly i sousední obce. Konečně uvedl zsv, že — třeba by pro obec B. vzešla ze zřízení měšť. školy výhoda potud, že by nemusila přispívati na školu jinde zřízenou, — vyhovuje toto hledisko jen zájmu obce B., nikoli však zájmu celku.
Žal. úřad založil svůj závěr na souboru všech těchto okolností, a bylo tedy třeba, aby všecky tyto okolnosti, pokud dle své povahy vyšetření vyžadují, byly náležitě zjištěny. Opomenul-li úřad zjistiti některou z okolností, jež nejsou obecně nebo úředně známy, sluší v tom viděti vadu řízení. Zkoumaje nař. rozhodnutí v tomto směru, ponechal nss stranou otázku, zdali by snad některý z důvodů žal. úřadem uvedených sám o sobě nestačil, aby podepřel úsudek žal. úřadu. Neboť není věcí nss-u, nýbrž věcí úřadu správního, aby za podklad úsudku svého vybral si momenty, které dle jeho názoru k odůvodnění jeho stačí. Založil-li však úsudek svůj na celém souboru okolností svrchu naznačených, musí soud vycházeti z toho, že právní úřad podklad svého úsudku vidí v celém tomto souboru, neboť by jinak měnil skutkovou podstatu nař. rozhodnutí, v čemž jest mu však ustanovením § 6 odst. 1 zák. o ss bráněno.
Soudu bylo tedy zkoumati, zdali jednotlivé skutkové momenty, na jichž souboru úsudek žal. úřadu o hospodářské prospěšnosti usnesení ob. zast. spočívá, mají dostatečnou oporu ve spisech. Při tom bylo shledáno, že pro předpoklad, že a kdy bude obec nucena vystavěti vodovod a postarati se o elektrisaci, žal. úřad takové opory neměl; tím méně byla vyšetřena přibližná výše nákladů s tím spojených, takže nelze význam a dosah, jaký tato zařízení na hospodářský stav obce bude míti, ani přibližně posouditi.
Zsv, posuzuje hospodářskou účelnost, měl na zřeteli i zájmy obcí sousedních. Lze snad připustiti, že, jde-li o věci, které mají vliv na hospodářství několika obcí, není takovéto hledisko zásadně vyloučeno a že tedy zsv mohl by hleděti snad i k tomu, že následkem zřízení měšť. školy v B. vzešlo by obci jiné, bude-li v ní měšť. škola také zřízena, břímě nepoměrné. Leč tento úsudek předpokládal by především zjištění, že zřízení takové školy v jiné obci je vůbec pravděpodobné. Chtěl-li tedy žal. úřad o tento moment opírati svůj úsudek o účelnosti zřízení měšť. školy v B. s hlediska hospodářství obecního, byl by si musil zjednati především informace u příslušných úřadů školských o tom, zdali se zřízením měšť. školy v některé z obcí, o něž se může jednati, vůbec lze počítati a zejména lze-li s ním počítati i v tom případě, kdyby měšť. škola byla zřízena v B.
Pokud žal. úřad poukazuje k tomu, že měšť. škola není nezbytna pro obec, jest okolnost tato pro úsudek jeho irelevantní, neboť jemu přísluší jen posouditi, zdali jest v zájmu obce, zdali náklad s ním spojený obecní hospodářství vzhledem k dosavadnímu zatížení a berní síle obce nadmíru nezatěžuje a zdali je úměrný prospěchu, který obec může ze zamýšleného zařízení očekávati.
To vše žal. úřad popřel na podkladě souboru okolností, jehož složky nebyly náležitě vyšetřeny, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

Č. 5192. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 649-651.