NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 12893.

Živnostenské právo: * Učebního pána, jenž posílá svého učně do živnostenské pokračovací školy, jež osnovou učební sice vyhovuje, ale není zřízena pro obvod, v němž se nachází stanoviště živnosti učebního pána, nelze trestati pro přestupek § 100 odst. 3 živn. řádu.
(Nález z 5. května 1937 č. 11957/37.)
Věc: Václav R. ve Velimi proti rozh. zem. úřadu v Praze z 5. dubna 1934 o přestupku živn. řádu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem I. stolice byl st-1 uznán vinným přestupkem § 100 živn. řádu proto, že podle oznámení správy odborné školy pokračovací v Pečkách jako učební pán učně Jaroslava Š., který neodbyl s prospěchem pokračovací školy živnostenské, nepřidržoval k návštěvě této školy, a odsouzen podle § 131 živn. řádu k pokutě 30 Kč, příp. k trestu vězení 3 dnů.
Žal. úřad nař. rozhodnutím odvolání st-lovu nevyhověl, pozměnil však nař. nález ve výroku o vině, shledav ve st-lově jednání skutkovou podstatu přestupku § 100 odst. 3 živn. řádu. K odvolání' podotkl zem. úřad, že podle odst. 3 § 100 živn. řádu jest učebni pán povinen učňům dopřáti potřebného času k návštěvě živnostenských škol pokračovacích a přidržeti je k řádné školní docházce. Ve smyslu tohoto ustanovení dlužno rozuměti živnostenskými školami pokračovacími ústavy zmíněné ve 3. odst. § 99 b) živn. řádu všeobecné pokračovací školy živnostenské nebo příslušné kursy, dále odborné školy pokračovací v rámci příslušných učebních osnov. Jelikož jest obec Velim rozhodnutím min. škol. přidělena k pokračovací škole v Pečkách, jsou povinni živnostníci velimští posílati své učně do této školy. Současně pozměnil zem. úřad výrok o trestu potud, že trest, na jehož výši a způsobu se nic nemění, ukládá podle § 133 lit. a) živn. řádu.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Žal. úřad shledal skutkovou podstatu přestoupené normy v tom, že st-l, místo aby svého učně Jaroslava Š. posílal do odborné školy pokračovací v Pečkách, ke které byla obec Velim, stanoviště živnosti st-lovy, rozhodnutím min. škol. přidělena, posílal jej do odborné živnostenské školy pokračovací v Kolíně, připojené k tamní zem. průmyslové škole. Docházka řečeného učně do školy posléz jmenované a druh její tu není na sporu.
Stížnost proti nař. rozhodnutí vytýká, že nikde v zákoně není stanoveno, že by učeň musil choditi do pokračovací školy v určitém místě, a proto, když st-l vyhověl zákonné povinnosti v uvedeném směru tím, že učně posílal do školy téhož druhu v Kolíně, nemůže býti trestán jenom proto, že neposílal jej do takové školy v Pečkách. Proto stížnost uplatňuje proti nař. rozhodnutí nezákonnost. Na sporu je tedy toliko otázka, vyslovuje-li shora cit. přestoupená norma povinnost jen k docházce do školy uvedeného druhu, jak uplatňuje stížnost, či též stanoví, že tato docházka musí se díti do školy nejen uvedeného druhu, nýbrž i místně příslušné, jak míní žal. úřad. Ve sporu tomto musil nss dáti za pravdu stížnosti.
Živn. řád v § 100 odst. 3 stanoví: Pán učební ..... je dále povinen, aby učedníkům, kteří si ještě neodbyli s prospěchem pokračovací školy živnostenské nebo jiného vyučování alespoň rovnocenného, dopřával až k úplnému dosažení cíle vyučovacího potřebného času k návštěvě ústavů v § 99 b) odst. 3 zmíněných, aby je k návštěvě těchto škol přidržoval ... § 99 b) odst. 3 pak uvádí: Učedníci, pokud si ještě neodbyli s prospěchem pokračovací školy živnostenské nebo jiného vyučování alespoň rovnocenného, jsou povinni až do úplného dosažení cíle vyučovacího navštěvovati pravidelně všeobecné pokračovací školy živnostenské (nebo kursy přípravné), jakož i odborné školy pokračovací tak, jak příslušnou učební osnovou jest předepsáno. Odst. 4: Ministerstvo věcí duchovních a vyučování ve shodě s ministerstvem obchodu rozhoduje o rovnocennosti vyučování. Z předeslaného znění příslušných ustanovení živn. řádu plyne jasně, že tento řád předpisuje pouze povinnost, aby učedník nabyl určitého vzdělání podle druhu učební osnovy vymezeného, a stanoví proto povinnost jen k docházce školy určitého druhu, jak je zvláště zřejmo z užitého množného čísla »všeobecné pokračovací školy živnostenské«, »odborné školy pokračovací«, »k návštěvě ústavů v § 99 b) odst. 3 zmíněných«, »těchto škol«, ani slovem však nezmiňuje se o tom, že by povinnost ona mohla býti splněna jen návštěvou školy v určitém místě. Nic takového neplyne ani z účelu cit. zákonných předpisů, které, jak uvedeno, směřují pouze k tomu, aby bylo zabezpečeno, že učeň bude navštěvovati školu určitého druhu. Nař. rozhodnutí ovšem opřelo povinnost učebního pána posílati učně do pokračovací školy živnostenské v Pečkách výslovně o to, že stanoviště živnosti st-lovy, obec Velim, byla rozhodnutím min. škol. přidělena k této pokračovací škole, a je proto uvážiti, zda stanovení obvodu dotčené školy může bytí považováno za normu, jejíž přestoupení rovněž zakládá přestupek živn. řádu a je trestné podle ustanovení tohoto řádu. Soud neshledal, že by tomu tak bylo, neboť živn. řád nemá žádného ustanovení, podle něhož by min. mohlo stanoviti místní obvod živnostenské pokračovací školy s tím účinkem, že jen návštěvou této školy může býti vyhověno povinnostem stanoveným v §§ 99 b) a 100 živn. řádu, jako na př. může se závazným účinkem min. stanoviti podle § 99 b) odst. 4 živn. řádu, které vyučování je pokládati za rovnocenné s vyučováním na živnostenských pokračovacích školách. I kdyby tedy stanovy živnostenské školy v Pečkách skutečně snad obsahovaly nějaké ustanovení zavazující st-le k posílání jeho učňů do této školy, nebylo by lze považovati přestoupení tohoto ustanovení za přestupek živn. řádu trestný podle předpisů tohoto řádu.
Podotýká se, že na stejném stanovisku stojí i výnos min. kultu a vyučování z 21. února 1908 č. 8212, resp. normální stanovy pro pokračovací školy živnostenské tímto výnosem vydané, neboť tyto stanovy v § 13 obsahují ustanovení, že do pokračovací školy živnostenské jsou podle § 99 b) živn. řádu povinni choditi všichni učňové školního obvodu, t. j. místa, kde je škola zřízena, a ostatních obcí, jež se v jeho obvodě až na vzdálenost 3 km (od školní budovy počítajíc) snad nalézají, vyjma učně, kteří chodí do jiné pokračovací školy živnostenské, a učně, kteří školu živnostenskou neb jiné, alespoň rovnocenné vyučování s prospěchem již vychodili.
Je-li tedy mylný právní názor, že právní norma, pro jejíž přestoupení st-l byl potrestán, kromě povinnosti docházky do školy určitého druhu vyslovuje též závazek k docházce do školy v určitém místě zřízené, je nař. rozhodnutí, které skutkovou podstatu přestupku shledalo právě jen v tom, že v tomto případě docházka se neděla do školy v určitém místě zřízené, v odporu se zákonem.

Citace:

Č. 12893. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 587-589.