Čís. 7071.

Zrušení pachtovního poměru jest úkonem řádné správy společného jmění. Není jím však opatření o vzájemných náhradních nárocích a o ji- stotě, zřízené pachtýřem k zajištění náhradních nároků propachtovatelových.
(Rozh. ze dne 18. května 1927, Rv I 814/26.)
Žalobci měli od spoluvlastníků v pachtu statek. Žalovaná spoluvlastnice statku přijala od žalobců jako pachtovní jistotu vkladní knížku banky na 20000 Kč, a půjčku Svobody na 5000 Kč. Tvrdíc, že pachtovní smlouva byla zrušena a že ostatní spoluvlastníci souhlasí s vydáním jistoty, domáhala se žalobkyně na žalované, by byla uznána povinnou dáti souhlas k tomu, by vkladní knížka banky na 20000 Kč a půjčka Svobody na 5000 Kč byla žalobkyni vydána. Žaloba byla procesním soudem prvé stolice zamítnuta. Odvolací soud vyhověl odvolání žalobkyně potud, že uznal žalovanou povinnou dáti souhlas k tomu, by vkladní knížka banky na 20000 Kč a půjčka Svobody 5000 Kč byla vydána žalobcům. Důvody: Pro rozhodnutí sporu jest důležitým vyřešiti otázky, zda smlouva pachtovní trvá či zda byla zrušena, zda v tomto případě stala se mezi stranami dohoda o vydání pachtovní kauce, či zda zde nejsou nároky propachtovatelů proti pachtýřům ze smlouvy pachtovní a konečně zda kauce jest v držení strany žalované. Již ze zjištění soudu prvé stolice vyplývá, že na jaře 1924 usnesli se ostatní tři spoluvlastníci statku na zrušení pachtovní smlouvy se žalobci a na tom, by pachtovní jistota byla žalobcům vrácena, kdežto se žalovanou vůbec jednáno nebylo. Právní názor soudu prvé stolice, že ke skutečnému zrušení smlouvy pachtovní nedošlo, ježto by bylo zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků a zachování se podle §§ 834 a 835 obč. zák., není správný. Občanský zákon v § 833 stanoví, že ve věcech týkajících se řádné správy a používání nemovitého majetku rozhoduje většina hlasů, která se nemá čítati podle hlav, nýbrž podle podílů spoluvlastníků. Uzavírání a zrušování pachtovních smluv patří k řádné správě statku a ježto v tomto případě šlo o zrušení smlouvy, nepadá ani na váhu, na jakou dobu pachtovní byla smlouva uzavřena. Souhlasí-li se zrušením smlouvy a s vydáním pachtovní jistoty, když žalobci 4000 Kč na eventuelní škodu složili, vlastníci % pachtovaného statku, došlo k platnému zrušení smlouvy pachtovní а k dohodě o vydání kauce, kterážto dohoda souvisí těsně se zrušením smlouvy pachtovní a patří tudíž také k řádné správě statků a jest povinna žalovaná tomuto usnesení druhých spoluvlastníků se podrobiti.
Nejvyšší soud k dovolání žalované zrušil rozsudky nižších soudů, pokud bylo jimi rozhodováno o tom, zda žalovaná jest povinna dáti souhlas k tomu, by vkladní knížka banky na 20000 Kč a půjčka Svobody 5000 Kč byla vydána žalobkyni, a vrátil věc prvému soudu, by v rozsahu zrušení dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Odvolacímu soudu jest přisvědčiti v tom, že zrušení pachtovní smlouvy, k němuž došlo za souhlasu většiny podle § 833 obč. zák., jest opatřením, jemuž se musí dovolatelka podrobiti, neboť zrušení pachtov-
53* — Čís. 7072 —
868
ního poměru právě tak jako sjednání a vypovědění pachtovní smlouvy jest úkonem řádné správy společného jmění ve smyslu § 833 obč. zák., jež obstarává většina podílníků s účinkem pro všechny. Nelze však přisvědčiti odvolacímu soudu, že za takový úkon oprávněné řádné správy ve smyslu § 833 obč. zák. dlužno považovati také usnesení většiny, jímž bylo učiněno opatření o vzájemných nárocích náhradních a o jistotě, zřízené pachtýřem k zajištění náhradních nároků propachtovatelů. Úvaha odvolacího soudu, že tato opatření těsné souvisela se zrušením pachtovního poměru, není rozhodnou. Také vybírání pachtovného souvisí se správou propachtované nemovitosti, ale většina podílníků nemůže na úkor ostatních se splatným pachtovným platně něco zaříditi, poněvadž jde o nabytá práva, ze kterých jest oprávněn také přehlasovaný podílník a kterých nemůže býti zbaven ani usnesením většiny (§§ 829, 839 obč. zák.). Tak jest tomu při likvidaci zrušeného poměru pachtovního, neboť ani tehda není propachtovaný statek předmětem opatření, nýbrž jest jím souhrn práv všech podílníků z pachtovní smlouvy, zajištěných jistotou, kterážto práva stejně jako nárok na splatné pachtovné od okamžiku svého vzniku tvoří samostatnou část společného majetku, s níž většina může naložiti jen v rámci §§ 833 a 834 obč. zák. Vyrovnání vzájemných nároků a vrácení jistoty vystupuje z tohoto rámce, neboť tato opatření nejsou ani úkonem řádné správy podle § 833 obč. zák., ani důležitou změnou podle § 834 obč. zák., nýbrž jsou, mají-li platiti pro všechny podílníky, disposicí s celkem, kterou podle § 828 obč. zák. mohou učiniti jenom všichni podílníci společně. Dotyčné usnesení většiny může proto platiti jen jako disposice s podíly podílníků, náležejících k většině, a může projeviti účinky jen v poměru mezi nimi a žalobci, kdežto žalovaná, která se tohoto usnesení nesúčastnila, není jím vázána, nýbrž jest oprávněna uplatňovati své náhradní nároky. Žalobkyně za tím účelem odepřela souhlas k vydání jistoty, což ovšem předpokládá, že tvrzené nároky patří k oněm, za něž jistota ručí. Otázky tyto nelze na základě dosavadního stavu sporu spolehlivě posouditi.

Citace:

Čís. 7071. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 892-894.