NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 2019.

Nebezpečí, že nedojde řádně odeslané oznámení dle čl. 356 obch. zák., stíhá stranu liknavou, která, porušivši smluvní povinnosti, dala příčinu k oznámení.
Ustanovení čl. 354, 356 obch. zák. platí i při koupi určité věci.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1922, Rv 1 604/22.)
V červnu r. 1914 koupil žalobce, bydlící tehdy v Košířích, od žalovaného porcelánové příbory za 192 K a zaplatil na kupní cenu 50 K, zbytku kupní ceny nezaplatil a příbory zůstaly dle úmluvy po celou válku u žalovaného. Žalobce nastoupil válečnou službu vojenskou, již konal v zázemí. Po skončení války sdělil žalovaný dopisem, zaslaným na košířskou adresu žalobci, že mu uděluje 3 nedělní dodatečnou lhůtu, jinak že ustoupí od smlouvy. Teprve dopisem ze dne 9. dubna 1919 sdělil žalobce žalovanému, že se k němu co nejdříve dostaví ku odebrání zboží a vyrovnání kupní ceny. Ježto žalovaný se proti tomu vzepřel, domáhal se žalobce dodání příborů proti zaplacení nedoplatku kupní ceny. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem mimo jiné z těchto
důvodů:
Žalobce doznává v dovolání, že dluhoval zbytek kupní ceny. Byl tedy v prodlení s placením. Prodlení to opravňovalo žalovaného nejen к zažalování nedoplatku kupní ceny, jak žalobce se domnívá, nýbrž poskytovalo mu také právo, ustoupiti od smlouvy dle čl. 354 obch. zák. Žalovaný použil tohoto práva, šetře při tom předpisů čl. 356 obch. zák.
Dalť listem ze dne 6. února 1919 žalobci přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění s tím, že po marném uplynutí lhůty ustoupí od smlouvy. Že list, zaslaný do posledního mírového bydliště žalobce v Košířích, nedošel žalobce, jde na vrub tohoto, neboť jest právním pravidlem, že nebezpečí, že nedojde řádně odeslané oznámení dle čl. 356 obch. zák. stíhá stranu liknavou, která, porušivši smluvní povinnosti, dala příčinu k oznámení. Názor, že čl. 354, 356 obch. zák. nemají zde místa, poněvadž byla smlouva již hotova, jest tak zřejmě mylným, že není třeba, by podrobněji byl vyvrácen. Vždyť ustanovení čl. 354 až 356 obch. zák. přímo předpokládají hotovou smlouvu kupní, jinak by nebylo lze žádati její splnění po případě ustoupiti od ní. Ani názor, že ustanovení čl. 354, 356 obch. zák. platí jen při koupi věcí zastupitelných, ne však při koupi určité věci, o kterou prý tu jde, nemá v zákoně opory. Zmíněná ustanovení platí při každé obchodní koupi; proto jest lhostejno, zda byla předmětem sporné koupě věc zastupitelná či určitá věc, a nelze spatřovati vytýkané vadnosti odvolacího řízení po rozumu § 503 č. 2 c. ř. s. V tom, že v té příčině nebylo nic zjištěno.

Citace:

č. 2019. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1063-1064.