NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8555 —
Č. 8555.

Cesty: * Z ustanovení § 1 čes. zem. zák. č. 41/1866 o technicko-hospodářské správě veřejných silnic neerárních, nelze vyvoditi pravomoc zem. správ. výboru, z úřední moci zrušiti usnesení okr. správ. komise, kterým byla obecní silnice podle § 36 cit. zák. prohlášena za silnici okresní.
(Nález ze dne 16. dubna 1930 č. 6097.)
Věc: Obec S. (adv. Dr Frt. Březina z Prahy) proti zemskému
správnímu výboru v Praze o převzetí obecní cesty do správy okresu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Osk ve V. usnesla se dne 28. června 1927 většinou jednoho hlasu převzíti do správy okresu obecní cestu v obci S. Předseda osk zastavil toto usnesení, ježto tato cesta prochází jen obcí a není spojkou mezi obcemi. Dne 16. července podali předseda a 4 členové, kteří se schůze zúčastnili, odvolání k zsv-u a žádali zrušení usnesení shora uvedeného, ježto nejde o silnici spojující dvě obce a ježto tímto způsobem neodůvodněně bude okres finančně zatížen.
Nař. usnesením zamítl žal. úřad toto odvolání jako opožděné, usnesl se však, aby usnesení osk z 28. června 1927 o převzetí cesty obecní ve S. do správy okresu nebylo schváleno z těchto důvodů: Podle §§ 3 a 14 zák. z 12. srpna 1864 č. 46 z. z. mohou býti silnice, které nejsou okresní, za takové prohlášeny usnesením okr. zastupitelstva. Prohlášení toto náleží do samostatného oboru působnosti okr. zastupitelstva. Jaké silnice mohou býti za silnice okresní prohlášeny, cit. zákon neuvádí, ale již v zák. z 31. května 1866 č. 41 z. z. řeší zákonodárce tuto otázku tak, že — podle § 36 cit. zák. — okr. zastupitelstvu přísluší právo ve prospěch okresního spojení obchodního prohlásiti silnici obecní za silnici okresní. Tím je volnost okresu podstatně omezena na případy, jež možno posuzovati se stanoviska komunikačního. Spojení v obci samé nemůže míti významu obchodního spojení okresního, jak žádá cit. § 36, a proto beze sporu vybočila osk z práva jí daného na škodu okresu, který má převzíti udržování silnice uvnitř obce, která nemajíc významu okresního, náleží do správy obecní.
Podle doslovu tohoto usnesení omezil se sice žal. úřad na neschválení usnesení osk o převzetí sporné silnice do správy okresu, leč z důvodu, — Č. 8555 —
o který tento svůj výrok opřel, jest patrno, že je hodlal vůbec odstraniti,
tudíž zrušiti. Prve nežli nss mohl přikročiti k věcnému přezkoumání
tohoto výroku — čehož se stížnost domáhá — musil uvažovati z povinnosti úřední o příslušnosti žal. úřadu.
V té příčině jest uvésti, že bývalý zem. (správní) výbor byl podle § 77 zák. o okres. zastupitelstvech stolicí instančně nadřízenou, která byla povolána k opravnému prostředku legitimované strany včas podanému přezkoumati usnesení okr. zastupitelstev (okr. správ. komisí). Leč v této funkci žal. úřad nař. rozhodnutí nevydal, ježto — jak z jeho doslovu jasně plyne — zamítl odvolání k němu podané jako opožděné. Naopak z odůvodnění, jež žal. úřad k výroku svému připojil, podle něhož osk vybočila — přejímajíc spornou silnici do správy okresu — z práva jí daného § 36 čes. zem. zák. č. 41 z r. 1866 a to na škodu okresu, sluší souditi, že žal. úřad vydal nař. výrok z moci úřední jako dozorčí úřad nad osk-í ve V.
Podle § 76 zák. o okres. zastupitelstvu vykonával sice zem. (správ.) výbor dozor nad býv. okr. zastupitelstvy (okr. správ. komisemi), leč pouze potud, pokud šlo o to, aby kmenové jmění okresů a okr. ústavů zůstalo neztenčeno. V daném případě ovšem vyslovil žal. úřad — jak bylo již řečeno —, že zrušuje usnesení osk proto, že vybočila z pravomoci jí dané § 36 zákona č. 41 z r. 1866 ke škodě okresu, leč z takovéto všeobecné stylisace nelze ještě nikterak vyvoditi, že měl na mysli, že postupem osk bylo kmenové jmění okresu ohroženo, obzvláště není-li nikterak zjištěno, že zastupitelský okres ve V. vůbec měl nějaké kmenové jmění, a že toto jmění mohlo býti nějak zkráceno převzetím sporné silnice do správy tohoto okresu. Nelze proto nař. usnesení opříti ani o § 76 zák. o okr. zastupitelstvech.
I podle § 1 čes. zem. zák. o technicko-hospodářské správě silnic č. 41 z r. 1866 přísluší arci »výboru vyššímu jakási dozorčí moc nad výborem nižším«, avšak dozor tento vztahuje se zřejmě jenom ke správě a k udržování neerárních silnic (srov. Budw. A 5841 a 2027). Chápati dozor ten jako tutelu nad finančním hospodářstvím okresu, pokud jde o zřizování silnic neb přejímání jich do správy okresu (§ 36), nelze již proto, že zákon č. 41 z r. 1866 nesleduje tento účel hospodářský, nýbrž toliko cíle správy komunikační. Odchylné stanovisko bylo by lze hájiti jen tehdy, kdyby je bylo možno opříti o zvláštní a jasné ustanovení zákona. Takového ustanovení však nelze nalézti. Nemá proto nař. výrok ani v § 1 z. z. č. 41 z r. 1866 zákonné opory.
Zbývá tudíž jen ještě ustanovení § 78 zák. o okres. zastupitelstvu. Leč podle tohoto předpisu byl dozor nad tím, aby býv. zastupitelstvo okresní a výbor okresní (okr. správ. komise) z mezí své působnosti nevybočovaly, svěřen správě státní a nikoli býv. zem. výboru (správ.).
Z těchto úvah plyne, že pro příslušnost žal. úřadu k vydání nař. usnesení nelze nalézti oporu v žádném z ustanovení zákonných, jež mohla by míti význam. Jde tedy o emanaci úřadu absolutně nepříslušného.

Citace:

č. 8555. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 662-663.