Čís. 10293.


Kdo koupil v exekuční dražbě motorové vozidlo, jest oprávněn domáhati se na dlužníku žalobou vydání certifikátu.
(Rozh. ze dne 7. listopadu 1930, Rv I 1620/29).
Žalobce vydražil v exekuční dražbě proti žalovanému motocykl. Ježto dlužník odepřel vydání certifikátu o motocyklu, domáhal se žalobce na žalovaném jeho vydání žalobou. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Žalující strana domáhá se vydání certifikátu o motocyklu, jejž ve veřejné exekuční dražbě dne 24. ledna 1929 vydražila, poněvadž certifikát nebyl dlužníkem, žalovaným Václavem K-em, při zabavení motocyklu výkonnému orgánu vydán a i vydražitelce vydání certifikátu dlužník odepřel. Význam certifikátu a jeho důležitost pro silostroje prokazují ustanovení §§ 18, 19, 31, 32, 55 min. nař. ze dne 28. dubna 1910 čís. 81 ř. zák. Podle nich nejde jen o bezvýznamné potvrzení, poněvadž jím se dokazuje, že stroj jest konstruktivně přesně zřízen podle schváleného typu, opatřen potřebným bezpečnostním zařízením a že ho tedy může býti bezpečně používáno. Jest proto certifikát podstatnou součástí silostroje, který také podle ustanovení § 18 (3) cit. nař. musí býti kupiteli prodatelem vydán, a podle ustanovení § 19 cit. nař. nemůže býti silostroje používáno, dokud certifikát nebyl vystaven. Proto při soukromém prodeji jest vydání certifikátu podstatnou částí trhové smlouvy a, kdyby vydán nebyl, jest smlouva neplatnou. V souzeném případě žalobkyně motocykl žalovaného vydražila ve veřejné exekuční dražbě, nabyla proto jeho vlastnictví podle § 367 obč. zák. a tak nabyla i vlastnictví certifikátu, který jako podstatná součást motocyklu byl rovněž předmětem dražby, ježto jinak byla by prodávána v exekuční dražbě věc téměř bezcenná. Okolnost, že výkonný orgán opomenul od dlužníka certifikát vyžádati, a že o certifikátu v zájemním protokole není zmínky a že nebyl vyžádán ani za exekučního řízení až do provedení prodeje, nemá podle názoru odvolacího soudu právní význam, poněvadž toto opomenutí nezbavuje certifikát jeho právního významu jako podstatné součásti motocyklu, která sleduje osud věci hlavní. Byla proto žalobkyně jako vydražitelka a vlastnice motocyklu oprávněna žádati od žalovaného vydání certifikátu, poněvadž žalovaný jako dlužník byl již při zabavení motocyklu povinen certifikát výkonnému orgánu odevzdati, tuto povinnost však nesplnil, splniti odepřel, i po podání žaloby, ač má certifikát v rukou. Poněvadž žalovaný sám udává, že vydání certifikátu odpírá jen proto, že prý exekuce byla vedena neoprávněně, námitka tato však v tomto sporu nemá významu, jest odpírání vydání certifikátu bezdůvodným, žalobkyně jako vlastnice vydraženého stroje jest oprávněna vymáhati na žalovaném vydání certifikátu a žalovaný jest i pasivně oprávněn k žalobě. Ustanovení § 18 poslední odstavec cit. nař. žalobkyně se dovolávati nemůže, poněvadž nejde o soukromý prodej. Soud odvolací nesouhlasí s názorem prvého soudce, že žalobkyně měla vymáhati vydání certifikátu jen v řízení exekučním, poněvadž toto řízení se skončilo, pokud jde o motocykl, provedením exekučního prodeje.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání jest opřeno jen o dovolací důvod nesprávného právního posouzení (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), důvod ten však není opodstatněn. Podle § 18 třetí odstavec aut. ř. policejního ze dne 28. dubna 1910 čís. 81 ř. zák. tvoří úřední certifikát podstatnou součást motorového kola (srov. rozh. čís. 7441 sb. n. s.) a jest každý nový nabyvatel vozidla oprávněn požadovati na svém předchůdci vydání certifikátu. Zásady té lze obdobně použíti i v případě, že motorové kolo bylo koupeno v exekuční dražbě. Odpírá proto žalovaný žalobkyni bezprávně vydání certifikátu a bylo odvolacím soudem právem žalobě vyhověno.
Citace:
Čís. 10293. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 664-665.