Čís. 12400.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1027 čís. 111 sb. z. a n.).
Přidávání knih ke zboží (střížnímu), zaslanému zákazníkům, nelze považovati za jednání příčící se dobrým mravům soutěže, je-li prodáváno jen dobré a hodnotné zboží a prodatel se spokojuje s normálním ziskem (jeho zisk jest menší o cenu přídavku). Jest však jednáním příčícím se dobrým mravům, lákal-li prodatel na úkor svých soutěžitelů kupitele přídavkem knih ke koupi zboží méněhodnotného za ceny, jež neodpovídají jeho kvalitě a v nichž dochází i on náhrady za přidané, lacině nakoupené knihy.
(Rozh. ze dne 25. února 1933, Rv I 1879/31.)
Žalovaný, majitel textilního podniku, uveřejnil v časopise K. tento inserát: »Překvapení za překvapením. Statisíce odběratelů zná náš podnik. Nemusíme tedy naše podniky chváliti. Můžeme-li koupiti celé vagony knih, rozdati z důvodů reklamních naším odběratelům, tedy každý ví, že jsme podnikem velkým, jedinečným v republice. Kdo objednává dobírkou nejméně jednu sérii našeho reklamního zboží, obdrží v balíčku 10 svazků zábavních knížek ke čtení pro celou zimu úplně zdarma. Kdo zaplatí předem poštovní poukázkou nejméně jednu sérii, obdrží dvacet svazků úplně zdarma. Při placení předem napište čísla objednaných sérií na ústřižek poukázky. Kdo objedná dobírkou nejméně dvě serie, obdrží také 10 svazků knih a ještě jednu velkou knihu, obsahující 25 humoresek s 80 obrázky. Kdo zaplatí předem nejméně 2 serie, obdrží všechny knihy uvedené a mimo toho nádhernou »kuchařskou knihu«, spojenou s lékařskou knihou a herbářem léčivých rostlin. V knize je více osmibarevných obrázkových příloh, a je v krabici a v nádherné vazbě. Kdo objedná sérii, ať již pro sebe, aneb pro známé, nejméně za 200 Kč najednou dobírkou,, aneb předem placené, obdrží Všechny knihy výše uvedené, a ještě na dámské šaty, aneb na proužkové kalhoty úplně zdarma. Dárek si můžete určití. Balné a daň z obratu nečítáme. Vzory všech sérií jsou moderní a zboží bezvadné, zaručené.« Žalobou, o niž tu jde, domáhalo se obchodní grémium v H. na žalovaném, by bylo uznáno právem, že žalovaný uveřejnil inseráty, v nichž rozšiřoval veřejně o svém podniku údaje, že jde o podnik veliký, jedinečný v republice, který může nakoupiti celé vagony knih a rozdati z důvodů reklamních odběratelům, že statisíce odběratelů zná podnik žalovaného, nabízel zboží tak, že při nízké ceně sliboval ještě hodnotné dárky, vychvaluje zvlášť hodnotnost těchto dárků a přídavků, spočívajících v knihách nebo ve zboží textilním, ač při ceně zboží a obvyklém zisku musilo jíti o zboží nehodnotné, a tím jednak se dostal v hospodářském styku v rozpor s dobrými mravy soutěže jednáním, způsobilým poškoditi soutěžitele, jednak veřejně rozšiřoval o poměrech vlastního podniku údaje, které jsou způsobilé oklamati a zjednati tím podniku na úkor jiných soutěžitelů přednost při soutěži, že žalovaný jest povinen zdržeti se jednání a údajů takových pod exekucí. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Důvody: Žalobkyně opírá žalobu o § 1 a 2 zákona o nekalé soutěži. Tu především jest se zmíniti o legitimaci žalující strany k žalobě. Žalující strana jest Obchodní grémium, tedy zájmovou korporací, povolanou hájiti zájmy soutěžitelů, kteří náležejí v obor jeho působnosti, činem rušebním dotčené. Tím jest dáno jeho oprávnění k žalobě podle § 15 a 34 zákona o nekalé soutěži. Pokud jde o věc samu, opírá žalující strana žalobu o inseráty uvedené v časopisu K. Podle § 2 zákona o nekalé soutěži dopouští se nekalé soutěže, kdo veřejně učiní, nebo rozšiřuje o poměrech vlastního, nebo cizího podniku údaje, které jsou způsobilé oklamati a zjednati tím podniku tomu na úkor jiných soutěžitelů přednost při soutěži. A právě o to žalující strana nárok žalobní opírá. Podle doslovu citovaného zákonného ustanovení vyžaduje se především: 1. Reklama musí být veřejná (časopisy, letáky, prospekty), 2. musí jiti o údaj (projev), 3. údaj ten musí být učiněn, nebo rozšiřován, 4. musí být klamavý, 5. na úkor jiných soutěžitelů. Za základ rozhodnutí jest položit jen inseráty v časopise K., poněvadž o ty se žaloba opírá, a také nález rozsudečný, jak jej navrhuje žalobce. A tu z obsahu uvedených inserátů jde nade vši pochybnost, že inserátem tím provedena byla reklama veřejná, an inserát byl uveřejněn v časopisu. Pokud jde o druhou podmínku, totiž o údaj, je dále prokázána obsahem inserátů, neboť insert ten má na konci označení »Pavel R.« a žalovaný přiznává, že inseráty ty dal uveřejnit. Z toho také jde, že je tu i další podmínka ad 3., že údaj učiněn byl, a že byl rozšiřován, právě proto, že šlo o časopis. Jde dále o to, zdali údaje v inserátů tom byly klamavé. A tu soud má za to, že jest přihlížeti k průměrnému vzdělání a chápavosti právě těch kruhů zákaznických, které inserát ten mohou dostati do rukou. Nerozhoduje úsudek jednotlivého zákazníka. Klamavým jest zpravidla údaj nesprávný. V tom směru zejména vytýká strana žalující, že žalovaný v inserátu závod svůj označuje jako jedinečný, a že podnik jeho zná statisíce odběratelů, a že jde o závod, který může nakoupiti celé vagony knih a rozdati. V tom směru má především soud za prokázáno posudkem Ústředny československých obchodních a živnostenských komor v Praze, že o jedinečnosti podniku žalované strany v Československé republice nemůže býti řeči. Soud připojuje se plně k tomuto posudku, neboť uvedená ústředna zajisté jest korporací, která zná charakter podniků v republice a jest tudíž způsobilá v uvedeném směru posoudili, zda-li závod žalovaného lze považovali za jedinečný, V tom směru podporován jest posudek ten i posudkem znalců, kteří rovněž uvádějí, že reklama žalovaného, že je to jedinečný textilní závod v republice, vymyká se reelnímu způsobu reklamy a soutěže. Tito znalci posudek svůj založili o vlastní názor, který seznali prohlídkou závodu žalovaného. Nelze pochybovati o tom, že dle toho, co uvedeno v obou inserátech časopisu K. šlo o přehnanou reklamu, zejména pak o údaje o rozsahu závodu žalovaného (jedinečný, statisíce odběratelů), které nejsou ani pravdivé, takže je samozřejmé, že tu jde o klamavé udání, které je způsobilé poškoditi jiné obchodníky s textilním zbožím, tedy soutěžitele, kteří takové přehnané reklamy neužívají. Z uvedených okolností však také jde a nabyl soud o tom úplného přesvědčení, že i nabízené zboží bylo nereelní, neboť zboží neodpovídalo své hodnotě co do ceny požadované a že proto také i přikládání dárků, pokud se týče slibování jich, bylo plus pro žalovaného, které směřovalo k získávání konsumentů. I to bylo na úkor jiných konkurentů, kteří, prodávajíce hodnotné zboží, za takové ceny jako žalovaný nabízet nemohli. Podle toho všeho jest nárok žalobní úplně odůvodněn v těch rozměrech, jak v žalobním žádání jest uveden, neboť soud má za to, že tu jsou podmínky § 2 zákona o nekalé soutěži, a že se také žalovaný svou reklamou dostal v rozpor s dobrými mravy soutěže svým jednáním. Že uvedená inserce, tedy jednání žalovaného, jest způsobilým poškoditi soutěžitele, je na bíle dni, neboť v kruzích odběratelů, k nimž nutno přihlížeti, bude rozhodovati vždy lákavá nabídka zboží udánlivě levného a ještě s přídavkem. To zejména je možno při zákaznických kruzích průměrného vzdělání a chápavosti, jako mohou být odběratelů partií textilního zboží, a k tomu se připomíná, že není třeba, by tu nastalo již skutečné poškození soutěžitele, nýbrž stačí možnost přivoditi poškození soutěžitele a možnost ta tu je, jak již vylíčeno. Uvedenou insercí v zákaznících vzbuzována byla nesprávná domněnka, že se jim ve zboží s připojeným dárkem dostává zvláštní výhody, když ve skutečnosti dodáno bylo zboží jakosti podřadné. Ježto jsou tu všechny náležitosti nekalé soutěže dle §§ 1 a 2 čís. 1 zákona o nekalé soutěži, bylo žalobě vyhověno. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Odvolání vytýká, že prvý soud neprávem shledal inserát klamavým, poněvadž uveřejněn byl prý v časopise K., jenž je určen svým obsahem pro vyšší vrstvy společenské, které nadsázkám inserátů doslovně nevěří, a poněvadž dále výraz »jedinečný« v inserátě použitý míněn byl v tom směruj že žalovaný je prvním obchodníkem používajícím reklamy knihami. I když se nehledí k tomu, že podle spisového materiálu žalovaný stejné po případě podobné inseráty uveřejňoval i v jiných časopisech, a přihlédne se v rámci žaloby jen k časopisu K., nemůže odvolací soud souhlasiti s tvrzením odvolání, že časopis ten předpokládá čtenářstvo větší inteligence a vyššího duševního stylu, neboť větší majetnost pokud se týče sensacechtivost není k tomu nikterak nutnou podmínkou, ale kromě toho inserát sám není upraven způsobem tak dryáčnickým, by se již předem zbavoval vší důvěryhodnosti a je ve svém znění přece jen způsobilým vzbuditi i u průměrného kritičtějšího čtenáře dojem většího závodu, který si může dovoliti z důvodů reklamních obdarovati své odběratele hodnotnými knihami vedle hodnotného zboží, neboť z inserátu nikdo nevyčte, že jde na jedné straně o knihy vyřazené, patrně na váhu kupované, a na druhé straně o zboží méněhodnotné, které nesnese předchozí prohlídky a právě proto jen dobírkou (proti zaplacení) předem se prodává. Také další výtka odvolání, že v souzeném případě nelze použiti § 1 zák. o nek. soutěži, ježto paragraf ten jest pouhým jakýmsi úvodem k zákonu, nestanovícím samostatnou skutkovou podstatu nekalé soutěže, a že přidávání knih není vůbec nekalou soutěží, není podstatná. § 1 zák. o n. s. je podle jednotného názoru judikatury a literatury subsidierní normou, určenou pro všecky případy nekalé soutěže, na něž nelze aplikovati žádného z následujících ustanovení specielních a žalovaným praktikované nabízení knih zdarma odběratelům jedné neb více inserovaných sérií je nekalou soutěží proto, že láká na úkor svých konkurentů kupce přídavkem knih ke koupi zboží méněhodnotného za ceny, které neodpovídají jeho kvalitě a v nichž dochází on sám i náhrady za přidané, lacině nakoupené knihy, takže knihy ty nejsou jen jakousi slevou ze skutečné pravé ceny zboží ve prospěch kupců, nýbrž klamavým zastřením pravé jeho hodnoty, jímž se kupci lákají na úkor jiných soutěžitelů.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud posoudil věc po právní stránce úplně správně, obzvláště pokud se týče klamavosti pozastaveného inserátu a pokud jde o poměr § 1 zákona o nekalé soutěži k ostatním skutkovým povahám nekalé soutěže v zákoně vytčeným. V tomto směru se dovolatel poukazuje na příslušné odůvodnění napadeného rozsudku a na rozhodnutí nejvyššího soudu sb. č. 10521, jímž byla vyslovena zásada, že povšechná doložka § 1 cit. zákona sama o sobě jest samotnou a všeobecnou normou. Přidávání knih ke zboží zákazníkům zaslanému samo o sobě zajisté nelze považovali za jednání příčící se dobrým mravům soutěže, jinak tomu však jest, stalo-li se tak za okolností v tomto případě zjištěných, kde obecenstvo bylo klamáno. Přidávání knih bylo by jen tehdy nezávadné, kdyby bylo zjištěno, že dovolatel prodává skutečně jen dobré a hodnotné zboží a že se spokojuje s normálním ziskem, že tudíž jeho zisk jest o cenu přídavku menší (srov. Skála: Nekalá soutěž, str. 78). To se však nestalo v souzeném případě.

Citace:

č. 12400. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 308-311.