Čís. 13227.


Nedostalo-li se vydražiteli z rozvrhové podstaty úhrady za převzatou služebnost, jest oprávněn domáhati se rekursem zrušení rozvrhového usnesení co do částky, na níž bylo břemeno v odhadním protokolu oceněno a na kterou si činí nárok.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1934, R II 6/34.)
Proti usnesení exekučního soudu, jímž bylo rozvrženo nej vyšší podání 211000 Kč, za exekučně vydraženou nemovitost, podala vydražitelka rekurs, v němž poukazovala k tomu, že podle dražebních podmínek měl vydražitel převzíti všechna na nemovitostech zapsaná věcná břemena jen potud, pokud podle svého pořadí budou uhražena z rozdělované podstaty, t. j. se započtením do nej vyššího podání, a vytýkala stěžovatelka, že prvý soud neustanovil ve smyslu § 162 ex. ř. rok k určení dražebních podmínek a že stěžovatelka vydražila nemovitost v důvěře v dražební podmínky, že si bude moci odhadní cenu služebnosti, oceněné při odhadu na 20000 Kč z nejvyššího podání sraziti a měl prý tudíž první soudce ve smyslu § 225 ex. ř. vydati stěžovatelce částku, která na převzatou služebnost připadá, takže nejvyšší podání, jež se mělo rozděliti, snížilo by se tím o 20000 Kč na 191000 Kč. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: K výtce stěžovatelky, že první soudce měl postupovati při rozvrhovém usnesení podle § 225 ex. ř. a vydati stěžovatelům částku, jež připadala na služebnost, totiž 20000 Kč, jest poukázati k tomu, že se dražba a rozvrh dražebního výtěžku konaly na základě dražebních podmínek soudem již schválených, na kterých nic nelze měniti, a, stanovil-li soud v dražebních podmínkách, že vydražitel jest povinen převzíti všechna na nemovitostech zapsaná věcná břemena jen potud, pokud podle svého pořadí budou uhražena z rozdělovači podstaty, musil se soud, prováděje rozvrh, dle těchto dražebních podmínek říditi a proto právem výměnu oceněnou na 20000 Kč započetl do nejvyššího podání.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Jest sice souhlasiti s rekursním soudem, že při rozvrhu jest vycházeti z dražebních podmínek, jež byly podkladem dražby a podle nichž vydražitel měl převzít! všechna břemena, pokud podle svého pořadí budou uhražena z rozvrhové podstaty. Proti tomu vydražitel ve skutečnosti ani nebrojil, nýbrž stěžoval si proto, že se mu nedostalo z rozvrhové podstaty úhrady za služebnost svobodného průchodu a průjezdu přes dvůr a zahradu pro majitele a následníky v držení domu. V této příčině má do volací rekurent pravdu, protože o částce, která má jako náhrada připadnouti za tuto převzatou služebnost a o kterou se tedy nejvyšší podání (rozvrhová podstata) sníží, nebylo při rozvrhovém roku vůbec jednáno, ačkoli k tomu byly podkladem i knihovní zápis i odhadní protokol a dražební podmínky, a nebylo v té příčině v rozvrhovém usnesení soudu první stolice vůbec rozhodnuto. Bylo tedy obě usnesení zrušiti co, do částky 20000 Kč, na niž bylo břemeno v odhadním protokolu oceněno a na kterou si do volací rekurent jako vydražitel činí nárok; zrušení týkalo se odstavce 2, který tím v tomto rozsahu pozbyl podkladu, a bude nyní na soudu první stolice, aby v tomto rozsahu nařídil s dotčenými účastníky nové jednání a na základě něho aby o nároku vydražitelově rozhodl ve smyslu § 225 ex. ř. a určil po případném novém odhadu částku na převzaté břemeno připadající.
Citace:
Čís. 5486. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 688-690.