Čís. 1994.
Náhradový zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 sb. z. a n.
Doručena-li výpověď vlastníku i ohledně půdy, na níž sám nehospodaří, není oprávněn z tohoto důvodu ku stížnosti na výpověď.
(Rozh. ze dne 14. listopadu 1922. R 1 1327/22.)
Okresní soud doručil výpověď Státního pozemkového úřadu nehospodařícímu vlastníku. Rekursní soud ku stížnosti vlastníka výpověď zamítl.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení v ten smysl, že zamítl stížnost vlastníkovu do usnesení prvého soudu a zachoval výpověď v platnosti mimo jiné z
důvodů: Dle stížnosti má prý vlastník valnou většinu půdy (9 dvorů z 10) propachtovánu a není prý ohledně půdy, na které sám nehospodaří, k výpovědi pasivně legitimován. Tato námitka nemůže však vésti k zamítnutí výpovědi. Nehospodaří-li vlastník na tom kterém dvoře sám, nebude ovšem Státní pozemkový úřad moci provésti exekuční vyklizení dle § 20 n. zn. náhr. zák., dokud nedá výpověď osobě na něm hospodařící, ale tím se neděje vlastníku žádná újma a nemá tedy příčiny ku stížnosti (§ 9 nesp. říz.); chyba ta stihne jen Státní pozemkový úřad, ale vlastník není oprávněn, aby zájmy jeho hájil, jemu nepřísluší domáhati se toho, aby výpověď hospodařící osobě dána byla. Ohledně dvorů, jež má propachtovány, platí výpověď jemu daná jen jako výpověď doručená vlastníku (§ 18 odst. 2), tomuto ale, pokud není sám zároveň osobou hospodařící, stížnost vůbec nepřísluší (§ 20.).