č. 3714.


Závadné názvy: Podle zák. č. 267/1920 lze naříditi odstranění nápisu na městské vodárně »Jubilejní vodárna cís. Františka Josefa.«
(Nález ze dne 10. června 1924 č. 10478.)
Prejudikatura: Boh. 1452 adm.
Věc: Městka rada obce N. proti zemské správě politické v Praze o odstranění závadných nápisů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem osp-é z 12. května 1923 byla obec N. podle zák. ze 14. dubna 1920 č. 267 Sb. vyzvána, aby z nevhodného nápisu »Kaiser Franz Josef I. Regierungs-Jubileums-Wasserwerk der Stadt N.«, umístěného na štítu domku městké vodárny, odstranila slova »Kaiser Franz Josef I. Regierungs-Jubileums.«
Rekurs obce byl nař. rozhodnutím zamítnut, poněvadž § 1 cit. zák. mluví v původním českém textu o označování veřejně přístupných míst, závodů, ústavů, místností a pod., a nikoli o pojmenování, jak mylně za to má rekurs, o takové pak označení tu skutečně jde; o tom pak, že označení jménem býv. císaře Františka Josefa I. připomíná státoprávní poměry zemí čsl. republiky před 28. říjnem 1918, nemůže býti pochybnosti.
Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí brání se námitkou, že cit. zák. mluvě o odstranění nevhodných »názvů«, o označování »názvy«, vztahuje se toliko na nevhodné názvy, tedy pojmenování těch kterých objektů, pozastavený nadpis na budově obecního vodovodu že však nelze za takový název považovati, poněvadž neobsahuje nežli zjištění, že vodovod onen byl zřízen v době panovnického jubilea Františka Josefa I.
Nss uznal sice, že základní právní názor stížnosti, jak jej tlumočí ve shodě se zdejším nál. Boh. 1452 adm., jest správný, nemohl však přes to stížnost uznati důvodnou, poněvadž nesdílí názoru jejího na povahu sporného nápisu. Nápis ten není pouze konstatováním, že městský vodovod byl zřízen v době panovnického jubilea býv. císaře Františka Josefa I. Jako všechny podobné nápisy má ještě jiný význam: jest jím vyjádřeno, že vodovod byl zřízen na oslavu onoho jubilea, že zřízení jeho míněno bylo jako pocta bývalému panovníku k jeho vladařskému jubileu, kterážto pocta vyjádřena tím, že vodovod nazván byl jeho jménem za současného vyznačení události, která k poctě té zavdala podnět. Jeví se tedy inkriminovaný nápis skutečně jako individualisující slovní označeni, tedy jako »pojmenování« městského vodovodu, které uvádí na paměť osobu bývalého císaře Františka Josefa I. a tudíž osobu, která nesporně připomíná státoprávní poměry zemí čsl. republiky před 28. říjnem 1918.
Za tohoto stavu nelze shledati nezákonnost v tom, když žal. úřad nápis onen subsumoval pod ustanocení zák. č. 267/20, a bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.
Citace:
č. 3714. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 36-37.