Authors:
= Váž. civ., 12 (1930), sv. 2
PDF

Čís. 10385.


Přejímatel podniku (§ 1409 obč. zák.) ručí za dluhy podniku rukou společnou a nedílnou s původním dlužníkem. Pohledávka může býti vymáhána přímo i na něm, aniž třeba, by dříve byl upomenut nebo žalován původní dlužník.
(Rozh. ze dne 10. prosince 1930, Rv II 49/30.) Žalobce domáhal se na žalovaných Bohumilu S-ovi a Františce S-ové zaplacení pohledávky, na žalované Františce S-ové proto, že převzala závod Bohumila S-a. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Odvolatelé uplatňují, že ručení podle § 1409 obč. zák. předpokládá, že věřitel vymáhal pohledávku na dlužníku. Avšak tento názor nemá v zákoně opory, poněvadž § 1409 obč. zák. výslovně ustanovuje, že nabyvatel jmění odpovídá bez újmy dalšího ručení zcizitelova věřitelům přímo za dluhy a ručí proto sám za týž celý dluh, jako zcizitel, čímž jest založeno solidární ručení podle § 891 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Po právní stránce posoudil odvolací soud věc správně, uznav, že i žalovaná Františka S-ová, matka Bohumila S-a, jako přejímatelka celého jeho podniku ručí po rozumu § 1409 obč. zák. (§ 187 třetí dílčí novely k obč. zák.) za celou pohledávku žalobců rukou společnou a nedílnou se svým synem (srv. Sedláček, Obligační právo I. str. 156 bod 359) a že tato pohledávka může býti vymáhána přímo i na ní, aniž bylo třeba dříve upomenouti neb žalovati Bohumila S-a, původního dlužníka.
Citace:
č. 847. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 285-286.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).