Čís. 14520.

Náhrada podle § 1326 obč. zák. přísluší poškozenému i tehdy, lze-li zohyzděnou část těla zahaliti šatem.
(Rozh. ze dne 12. září 1935, Rv II 849/33.)
Žalobkyně se domáhá na žalovaných náhrady škody, která jí vzešla tím, že byla zasažena jedoucím autem. Zranění, způsobené jí tím na bércových kostech, zanechalo trvalé a viditelné následky. Domáhá se proto vedle bolestného podle § 1326 obč. zák. náhrady pro zmenšení vyhlídky na budoucí sňatek ve výši 20000 Kč. Zohyzdění její bude patrné, pokud se budou nositi krátké sukně. Prvý soud přiznal žalobkyni z toho důvodu 5000 Kč, odvolací soud 10000 Kč. Důvody: Pokud se týče výše náhrady podle § 1326 obč. zák., jest odvolání oprávněno. Zmenšenou možnost sňatku lze přiměřeně vyvážiti zvýšením věna zejména u rodiny střední vrstvy a s tohoto hlediska jeví se částka 5000 Kč příliš nízkou, pročež byla zvýšena odvolacím soudem po rozumu § 273 obč. zák. na 10000 Kč.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Přísudek odvolacího soudu podle § 273 c. ř. s. co do náhrady za zohyzdění je přiměřený, neboť byla zjištěna trvalá tělesná vada, jež může býti na překážku poškozené k jejímu lepšímu zaopatření. Náhrada v tomto směru přísluší poškozené, i když lze zohyzděnou část těla zahaliti šatem (rozh. čís. 3137 sb. n. s.).

Citace:

Čís. 14520.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 587-587.