Čís. 11923.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Obchodníku, jenž měl sklad výrobků určité továrny, lze po zrušení tohoto poměru s továrnou po případě uložiti prozatímním opatřením zákaz inserování a vyhlášek, jimiž by se v zákaznictvu proti skutečnému stavu věci mohlo vzbuditi zdání, že sklad továrny zůstává i nadále v obchodních místnostech tohoto obchodníka.
(Rozh. ze dne 23. září 1932, R II 262/32.)
Žalující firma P. navrhla, by žalované firmě K. v Brně bylo přikázáno zdržeti se uveřejňování inserátů nebo veřejného oznámení takového rázu, jakým byl inserát, uveřejněný v Lidových novinách ze dne 25. února 1932, jakož i jakýchkoli inserátů nebo veřejných vyhlášek, jimiž
Civilní rozhodnutí XIV. 63 by se v zákaznictvu mohlo vzbuditi zdání, že na skladě má a prodává strana žalovaná i nadále obuv žalující firmy, pokud se týče, že i nadále sklad této firmy zůstává v obchodních místnostech žalované strany. Soud prvé stolice původně prozatímní opatření povolil, vzav za osvědčeno, že žalovaná strana, ač zrušila komisionářský poměr se stranou žalující ohledně skladu obuvi této firmy u ní, ještě i nyní uvádí ve svých inserátech, že prodává obuv žalující firmy, a vzbuzuje takto v obecenstvu nutně zdání, že i nadále sklad obuvi žalující firmy zůstává v obchodních místnostech strany žalované, kteréžto počínání žalované strany jest s to, citelně poškoditi v soutěži žalující firmu, která má nyní v B. vlastní sklad obuvi pod vlastní svou firmou. Odporu žalované soud prvé stolice vyhověl a zrušil prozatímní opatření. Důvody: Výpovědí slyšených přezvědných osob jest zjištěno, že žalovaná strana má dosud na skladě ještě asi 1800—1900 párů obuvi, od strany žalující koupených, a že z nich je jen asi 97 párů obuvi levnější, rovněž od žalující firmy pocházející, kdežto ostatní obuv je prima jakosti, je jako taková koupená a se jako taková dá také prodati. Nabízí-li tedy strana žalovaná v napadeném inserátu obuv dobré jakosti, od firmy P. pouze prima provedení, za hluboce snížené ceny a dodává-li v inserátě, že K. zůstane i nadále v B., nelze podle názoru soudu vzhledem ke zjištěným skutečnostem tvrditi, že strana žalovaná rozšiřuje nebo veřejně činí o poměrech vlastního podniku údaje, které jsou způsobilé, oklamati a sjednati jejímu podniku na úkor jiných soutěžitelů přednost při soutěži, jak § 2 zákona ze dne 15. července 1927 čís. 111 Sb. z. a n. proti nekalé soutěži předpokládá. Rekursní soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že nevyhověl odporu žalované proti prozatímnímu opatření a ponechal toto prozatímní opatření v platnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žalované.
Důvody:
Aby se poznalo, může-li obsah inserátu v Lidových Novinách uveřejněného, který je podkladem žaloby, obsahovati skutkový děj § 1 a 2 zákona o nekalé soutěži ze dne 15. července 1927 čís. 111 sb. z. a n., jest uvážiti nejen jeho obsah, nýbrž i všecky okolnosti, za nichž k uveřejnění inserátu došlo. Je sice pravda, že podle shodného přednesu stran mezi stranami nebylo komisionářského poměru, než z dopisů příl. A), B), jejichž pravost byla uznána, jest patrno, že nešlo jen o objednávky na pevný účet, nýbrž že mezi stranami přece byl jiný ještě právní poměr, který, žalovaná v dopise ze dne 19. května 1931 příl. A s okamžitou platností vypovídá, a který žalobkyně v dopise ze dne 22. května 1931 příl. B, berouc výpověď na vědomost, poznačuje jako »Alleinverkaufskontrakt«. Měla tudíž žalovaná vzhledem k žalobkyni na trhu v B. určité privilegované postavení. Když pak po zrušení tohoto poměru, k němuž došlo výpovědí žalované strany, žalobkyně zřizovala v B. vlastní obchodní závod, objevil se v Lidových Novinách onen pozastavený inserát (příl. C). Bylo to 24. (nebo podle usnesení o prozatímním opatření 25.) února 1932, tedy zrovna v té době a nějaký den před tím, než se objevily inseráty žalobkyně, v nichž oznamuje otevření vlastní prodejny. Posuzuje-li se obsah inserátu (příl. C) v celku a v této skutkové a časové souvislosti, jest připustiti, že inserát mohl v zákaznictvu vzbuditi omyly na úkor žalobkyně jako soutěžitelky. Předně se v inserátu uvádí, že »K. zůstane i nadále Brno, Náměstí Svobody«. Toto oznámení o sobě nebylo nijak motivováno, ano se o nějaké změně nejednalo, naproti tomu mohlo býti vykládáno v souvislosti se zařizováním prodejny žalobkyně, k němuž právě tehdy došlo a mohl mu býti přikládán význam a smysl, že žalobkyně otvírá sice vlastní prodejnu, že však při tom dosavadní místní prodejna jejího zboží zůstává na starém místě nerušena a v nezměněném postavení. Uvádí-li se dále, že u žalované lze i nadále dostati »obuv firmy P.«, bez jakéhokoli časového omezení beze zmínky o zboží jiných firem a o tom, že jde o výprodej staršího zboží, a následuje-li proloženým tiskem »pouze Ia provedení za hluboce snížené ceny«, není vyloučeno, že by to mohlo vzbuditi u zákaznictva dojem, že v Brně zřízena byla sice vlastní prodejna žalobkyně, že se vsak nic nezměnilo na dosavadním poměru mezi oběma firmami, že firma K. bez jakéhokoli omezení i nadále bude prodávati P-ovu obuv Ia provedení, a to za snížené ceny, a že cokoli lze z tohoto zboží dostati v nové prodejně žalobkyně, lze kdykoli jako dosud a stejně obdržeti i ve staré prodejně tohoto zboží, u žalované; nelze před rozhodnutím sporu vyloučiti ani možnost toho výkladu, že u žalované lze dostati jen obuv Ia provedení, kdežto v prodejně žalobkyně že se prodává obuv jiná. Je jasné, že, hledíc k řečené možnosti výkladu, nelze vyloučiti, že by ona úprava inserátu mohla žalované zjednati v soutěži se žalobkyní přednost na úkor žalobkyně. Podle toho jest tedy uznati za osvědčený nárok na ochranu podle předpisů zákona o nekalé soutěži a jest žalobkyni přiznati i nárok na prozatímní opatření zákazem inserování podobného nejasného doslovu, jak obsahuje inserát příl. C), jakož i zákazem inserování a vyhlášek, jimiž by se v zákaznictvu proti skutečnému stavu věci mohlo vzbuditi zdání, že i nadále sklad žalobkyně zůstává v obchodních místnostech žalované. Tento zákaz není neurčitý ani co do obsahu a formy, ani co do rozsahu; při různosti názoru o tom bude na soudu exekuci povolujícím, by rozhodl, příčí-li se to neb ono jednání žalované tomuto zákazu čili nic. Žalované nelze ovšem podle toho, co jest zjištěno, zakázati, by, držíc se pravdy a skutečností, svému zákaznictvu vhodným způsobem neoznámila, že má dosud na skladě a prodává určitou zásobu obuvi od firmy P., a to ve svém obchodě jako samostatný podnikatel. Musí to však učiniti jasným způsobem, aby byla vyloučena možnost jiného výkladu, který by mohl v soutěži poškoditi žalobkyni, jak je tomu v inserátu příl. C.

Citace:

č. 11923. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/2, s. 213-215.