Čís. 14514.

Při exekuci na provisi trafikantovu nelze použíti ustanovení dvorského dekretu ze dne 21. srpna 1838, čís. 291 sb. z. s.
(Rozh. ze dne 7. září 1935, R I 764/35.)
Prvý soud povolil vymáhající věřitelce proti povinnému (trafikantovi) exekuci na jeho provisi. Rekursní soud návrh exekuční zamítl. Důvody: Podle dvorského dekretu ze dne 21. srpna 1838 čís. 291 sb. z. s. je exekuce na pohledávku za státem, byť jako podnikatelem, přípustna jen, je-li pohledávka, na niž exekuce je vedena, již likvidní a poukázána k výplatě, což vymáhající strana v návrhu svém netvrdila (§§ 54 čís. 3 ex. ř.). Neměla proto navržená exekuce, byť jinak přípustná, býti povolena (srov. rozh. čís. 12055 a judikatura v něm citovaná).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Při exekuci na provisi trafikantovu nelze použíti ustanovení dvor. dekretu ze dne 21. srpna 1838 čís. 191 sb. z. s., podle něhož jest exekuce zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky dlužníkovy za československým státem (erárem) jako poddlužníkem přípustna jen, je-li pohledávka za erárem již likvidní a k výplatě poukázána, což náleží vymáhajícímu věřiteli tvrditi již v návrhu. Platí tu totiž ustanovení pozdějšího dvor. dekretu ze dne 13. října 1844 čís. 840 sb. z. s., který zůstal nedotčen předpisy exekučního řádu ze dne 27. května 1896 čís. 79 ř. z., jenž nějaká ustanovení o vyloučení neb obmezení exekuce na tuto provisi neobsahuje. Podle tohoto dvor. dekretu lze vésti exekuci na prodejní provisi trafikantovu k uspokojení pohledávek soukromoprávních s výhradou, že má soud exekuci povolující zpraviti o soudním zákroku příslušný finanční úřad okresní, by tento mohl učiniti po rozumu § 32 súčtovaného předpisu ze dne 14. dubna 1840 příslušné opatření k zabezpečení eráru (viz sb. n. s. čís. 4830 a 7379).

Citace:

Čís. 14514.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 582-583.